Remcání na neziskovky pramení z hluboké neznalosti

Zuzana Pilzová v provizorním uprchlickém táboře Rözske na maďarsko-srbském pohraničí

Protože se společností stále šíří blud o “ziskových neziskovkách” a vágní téměř konspirační teze, že „všechno je jen byznys“, dovolím si pár poznámek z praxe. Dlouhé roky jsem dělala pro korporace recruitment a stejně dlouho pro neziskovky fundraising jako dobrovolnice (čti bez nároku na odměnu). Z této zkušenosti mi moc nedává smysl, co by měla být ona “ziskovost” a onen “byznys”:

1) Platy v neziskovkách jsou tak diametrálně odlišné od byznysu, že je jen velmi obtížné tímto směrem někoho přetáhnout. Nevěříte? – Promluvte si s někým z Nadace Vodafone Česká republika a jejich skvělého programu Rok jinak.  Podívejte se sem, i když z mé zkušenosti jsou rozdíly na řídících pozicích ještě nesrovnatelně větší, místy klidně o nulu navíc. Podívejte se na reálné nabídky práce v NNO na jobsu. Nebo to někdy prostě zkuste. Fakt skvělej byznys!

2) Neziskovky jsou, kdyby to nebylo zřejmý už z názvu, ze své podstaty neziskové, důvodem jejich existence není generace zisku jako u eseróčka a akciovky. I jejich dosažené cíle lze však měřit čísly. Nepočítá se objem prodaných triček, obrat a čistý zisk, ale třeba snížení počtu dětí v kojeneckých ústavech v daném kraji, lidí bez domova v té a té oblasti, méně dopravních nehod za to a to období, úbytek nakažených HIV, například a tak dále a tak podobně. Jako společnost potřebujeme fungující oba sektory, ten ziskový i neziskový.

Zuzana s Mustafou Džemilevem, vůdcem krymských Tatarů

3) Neziskovky, zvlášť u nás, často de facto suplují roli státu. Sociální služby, děti a vzdělávání, životní prostředí a kvalita života a tak dále. Navíc jsou to právě ony, které jsou v dané oblasti často pionýry pokroku a nositeli a šiřiteli know-how (namátkově úžasný domácí hospic Cesta domů), a ne obráceně. A to často až na nejnižší, tzv. grassroots, úrovni – tam, kde stát nekoná, nastupují drobná občanská sdružení a lokální dobrovolnické iniciativy fungující svépomocí bez nároku na jakoukoliv mzdu. Na západě jsou si významné role NNO pro společnost vědomi, proto je tam fundraising jednodušší, u nás se tomu ještě musíme naučit.

Jen pro zajímavost, v Ukrajině se o drtivou většinu 1,4 miliónu vnitřně vysídlených lidí kvůli válce na východě země postarala dobrovolnická sdružení, ne vláda. Nikoho by tu ani nenapadlo spílat jim za to, že dělaj byznys.

4) Neziskovkám lze vytýkat mnohé, určitě ne však ziskovost. Můžou být ve srovnání s byznysem (ve srovnání se státními strukturami už ale nevim, nevim) často neefektivní, špatně organizované, neproduktivní atd. Ale i toto se v posledních letech mění. A do značné míry je to způsobeno právě tou neziskovostí: neinvestují do rozvoje organizace a zaměstnanců zdaleka tolik, kolik firmy. A zdaleka ne tolik, kolik by měly: Ano, podle mě by měly více profesionalizovat svou činnost, což bez větších investicí dovnitř jakékoliv organizace prostě nelze. Jak se říká: garbage in, garbage out.

5) Struktura financování NNO je různá a většina kritiků o ní neví zhola nic. Většina organizací získává prostředky kombinací různých zdrojů: EU a jiné – většinou zahraniční – granty, individuální a firemní dárci, vlastní zisková činnost (marginální, jde většinou o prodej předmětů apod.) a vládní podpora. Tu však kvůli nezávislosti principiálně řada velkých NNO odjakživa nevyužívá, např. Amnesty International ČR. A Lékaři bez hranic / Médecins Sans Frontières (MSF) přestali loni přijímat dary i od EU a jejích členských států.  “Mimochodem”, kdo jsou u nás největší příjemci vládní podpory? Ano, je to TA Fotbalová asociace v čele s TÍM Peltou, dále volejbalisti, hokejisti, kanoisti a tak dále… 

6) Jako fundraiser můžu potvrdit, že reportování zpět dárcům je často velmi detailní a profesionální, zcela standardně jsou projekty/granty tímto přímo podmíněny.

A jako dobrovolník bych chtěla dodat, že mnoho lidí pracuje v neziskovkách taktéž na dobrovolnické bázi, ti ostatní rozhodně ne pro ty směšné platy.

Čili provokace na závěr: Větší ziskovost by NNO podle mě neškodila, rozhodně pokud bychom ji chápali jako investici do rozvoje a ohodnocení jejích zaměstnanců, aby mohli pracovat profesionálněji. Nebo do komunikace a marketingu, aby mohly lépe vysvětlovat svou činnost, kterou kromě nich často vůbec nikdo jiný nedělá a na jejich práci spoléhají tisíce důchodců, dětí, minorit, handicapovaných a tak dále. Můžu nesouhlasit s obsahem činnosti té které konkrétní organizace, ale neinformované obecné remcání na “ziskovost neziskovek” a že “je to jen byznys” je pouze hluboká neznalost situace.

Zuzana4Autorka článku Zuzana Pilzová pracovala v mezinárodních headhunterských společnostech jako konzultantka a vedoucí research týmu. Vyhledávala seniorní manažery pro globální IT, výrobní a finanční společnosti. Jako dobrovolnice pracovala v oblasti fundraisingu a HR pro NNO v ČR, Kambodže, Kyrgyzstánu a Ukrajině. Nyní žije v Kyjevě a Praze.

3. 8. 2017