Přijímáme bitcoiny, s pozdravem vaše neziskovka

Existence kryptoměn s sebou přinesla i existenci kryptofilantropie. Na účty nadací přistávají bitcoiny od utajených dárců, kteří to podle všeho myslí dobře. Jedním z nejznámějších se v poslední době stal anonymní dárce pod přezdívkou Pine. Jak to celé funguje?

Přibližně v polovině prosince minulého roku uveřejnil na serveru Reddit neznámý dárce slib, že v následujících týdnech a měsících věnuje na charitu 86 milionů dolarů. V bitcoinech, takže pozorný čtenář namítne, že teď už to bude mnohem méně. Na podstatě věci to ale nic nemění, jen odhaluje jednu ze současných slabin kryptoměn. Štědrý dárce se ukrývá za hlavičkou Pineapple Fund.

Těsně před koncem roku reportoval server Mashable, že dalším v řadě těch, kterým neznámý dobroděj ovocného jména poslal bitcoiny, je Internet Archive, servis, který zpřístupňuje online tisíce knih a dokumentů. Dostal rovný milion dolarů. V lednu se zase změnil svět malé nadaci Open Medicine. Jeho ředitelka dostala email od uživatele pod přezdívkou Pine, který jí sděloval, že její nadace dostane milion dolarů. Po emailové komunikaci přidal štědrý dárce další 4 miliony. Open Medicine či Internet Archive jsou jedněmi z téměř 60 příjemců finanční pomoci od záhadného bitcoinového miliardáře. Pine se stal synonymem pro nový fenomén, kryptofilantropii. Podle mnohých můžeme dost pravděpodobně být svědky převratu ve způsobu, jakým mohou charitativní organizace získávat prostředky.

Pineapple Fund

O organizaci kolují informace, většina z nich je však neověřená. V prosinci minulého roku ji založil anonymní dárce, který používá přezdívku Pine a zřejmě patří k 250 největším držitelům bitcoinů na světě. Má prý v plánu na filantropii postupně rozdat bitcoiny v hodnotě 86 milionů dolarů, zatím zhruba 53 milionů rozdal mezi 59 organizací (informace platná k 1. březnu 2018), včetně milionového daru projektu Water Project, který pracuje v subsaharské Africe v odvětví čištění vody. Veškeré dary mohou být ověřeny, neboť systém operující s bitcoiny zaznamenává každou transakci do veřejně přístupné databáze. Pine podle informací na webu www.pineapple.org dává přednost organizacím zabývajícím se duševním zdravím, ekologií, domácím a sexuálním násilím. A jak sám říká: „Vždycky jsem měl rád ananas. Mimo jiné obsahuje bromelin, což je enzym, který pomáhá štěpit bílkoviny, a když sní člověk ananasu příliš, má podrážděná ústa. Z toho vyplývá, že je dobré se o ananas dělit. Vlastním příliš mnoho bitcoinů na jeden život, a tak se o ně dělím.“

Virtuální mince pro čistou vodu

Je potřeba říct, že nejde o novinku tohoto roku, velké charitativní organizace, jako například Červený kříž, si s kryptodárcovstvím pohrávají již nějakou dobu. Založí si online peněženku, díky níž mohou bitcoiny nebo jinou virtuální měnu přijmout, a následně ji smění na dolary. Existují také crowdfundingové platformy, například Bithope, kde mohou neziskovky vytvářet fundraisingové kampaně a prostředky sbírat výhradně v bitcoinech. A některé organizace dokonce spustily své vlastní charitativní virtuální mince, jejichž zakoupením dárce přímo podpoří daný projekt.

Například Clean Water Coin byl uveden s jediným cílem, a tím je podpora neziskovky, která se soustředí na čistotu vod. Root Project, který bojuje s chudobou zase spustil Root Token, kterým financuje nejen své aktivity, ale také spoří svým zaměstnancům na důchod. Lze jen obtížně spočítat, kolik prostředků bylo v kryptoměnách již skutečně darováno, americká Fidelity Charitable, organizace, která zprostředkovává finanční dary charitám, spočítala, že v roce 2017 obdržela ve virtuálních měnách celkem 69 milionů dolarů, pro srovnání v letech 2015 a 2016 to bylo dohromady 7 milionů. Nárůst je tedy nezanedbatelný a pravděpodobně i nezastavitelný.

Bez poplatků a průhledně

Existuje řada důvodů, proč je pro neziskové organizace atraktivní přijímat bitcoiny či jiné virtuální měny. Jedním z nich jsou transakční poplatky. Jedna z nejpopulárnějších online peněženek Coinbase si za zpracování daru v digitální měně neúčtuje vůbec nic. Oproti tomu při zaslání daru v tradičních měnách si třeba PayPal, který má poplatky jedny z nejnižších, i tak vezme 2,2 procenta z částky, kterou chcete poukázat na charitu. Stejně jako jiné formy finančního daru je možné si dar v bitcoinech odečíst z daní.

V neposlední řadě si od nového přístupu mnoho expertů slibuje vyšší transparentnost v tom, jak neziskové organizace nakládají se svěřenými prostředky. A to díky technologii, která kryptoměny pohání, blockchainu. Blockchain je totiž veřejný seznam či databáze, do níž jsou anonymně zaznamenávány všechny transakce, ke kterým s bitcoinem dojde. Ten seznam je sdílen všemi uživateli a jednou vložené záznamy již nemohou být změněny. Nadace BitGive dokonce spustila projekt GiveTrack, který by měl v reálném čase ukazovat, co se se svěřenými prostředky děje. Zajímavý experiment uskutečnil i World Food Program pod hlavičkou OSN. Syrským utečencům v Jordánsku poskytl kupóny s digitální měnou, které mohli směnit na vybraných trzích. WFP tak předal více než 1,4 milionu dolarů desetitisícům lidí a eliminoval potenciální nebezpečí plynoucí z transportu hotovosti. Organizace sama získala přehlednější a levnější způsob distribuce a sledování plateb. Čínský konglomerát Alibaba zase vyvinul unikátní donátorský program, založený na blockchainu, jménem AntLove, jehož prostřednictvím každý z více než 450 milionů uživatelů Alibaby může jednoduše přispět na charitu a zároveň sledovat, co se s jeho příspěvkem děje.

Dobročinné algoritmy

I přes to, že popsaná technologie vypadá velmi slibně, jde přece jen o technologii v začátcích, která se musí vyrovnávat s řadou problémů. Zaprvé není prozatím příliš rozšířená a ani uživatelsky příjemná. Samé algoritmy, kterými se nezainteresovaný člověk prokousává jen obtížně. Ale to se zřejmě změní. Někteří situaci přirovnávají k internetu na začátku 90. let, kdy bylo pro běžné uživatele těžké odhadnout a uvědomit si přínos této technologie. Uvědomění přišlo až s jednoduchým uživatelským rozhraním a názornými ukázkami toho, k čemu může být skutečně dobrý. Třeba k vytváření sociálních sítí.

Diskutabilní je i nezvratnost transakcí, které jsou s pomocí blockchainu prováděny. Pokud se totiž uživatelé nedomluví a vytvořením dalšího bloku nezvrátí ten předchozí, původní transakce platí. Neexistuje žádná autorita, ke které by bylo možné se dovolat. Rizikem je samozřejmě i volatilita digitálních měn, které mohou ztratit či získat i 10 procent své hodnoty denně. Počítat s ní v dlouhodobém výhledu je tedy velmi riskantní a neziskovky, které se rozhodnou si ji nechat či s určitou její hodnotou počítat, se mohou jednoho dne probudit s nepříjemným překvapením. Díky technologii blockchainu by se také dárci mohli rozhodnout, že uvolní své prostředky pouze na určitou část rozpočtu dané neziskovky, a třeba úplně ignorovat administrativní náklady. To by zase mohlo mít za následek krach některých organizací, protože by nebyly schopny kontrolovat své finance. Je nepravděpodobné, že by kryptoměny a blockchain v blízké době nahradily nebo rozvrátily tradiční způsob filantropie, ale bude docházet k řadě experimentů a inovací. V zásadě je to jednoduché, o co více se prosadí kryptoměny a technologie, na nichž fungují, a čím jednodušší budou na užívání, tím pravděpodobnější je, že naroste objem prostředků, které touto formou věnujeme na charitu. A je dost možné, že některé z jejich benefitů, třeba zmiňovaná transparentnost, způsobí to, že lidé na charitu pošlou víc. Zatím je vše ale ještě v plenkách.

text : Hana de Goeij