Myšlenky v pět ráno

Lada Brůnová (1987) má v oblasti PR jedenáctiletou zkušenost. Od ledna pracuje v Elpidě, v organizaci měnící způsob přemýšlení o stáří. Předtím působila v NF Neuron na podporu vědy, v PR agenturách Neopublic, AC & C PR a Pleon Impact, ve kterých pracovala pro značky British Airways, Hewlett‑Packard, Nokia nebo RedBull. Působila v Loono, pro které připravila kampaň #prsakoule, jejímž cílem je naučit mladé lidi, jak odhalit rakovinu prsou a varlat včas. V roce 2012 spoluzaložila pražskou odnož Creative Mornings, ranní přednášky napříč obory, kterou čtyři roky vedla. Vystudovala FSV UK, obory Marketingová komunikace & PR a Mediální studia. Šest měsíců strávila na University of Jyväskylä ve Finsku.

Kdy jste se poprvé přiblížila filantropii?

Asi když jsem před mnoha lety začala s mini osobním experimentem: usmívám se na cizí lidi, protože to možná někomu z nich zlepší den.

Kdy jste poprvé podnikla sama něco dobročinného?

Ráda kreslím a dělá mi radost posílat obrázky dál. Uveřejňovala jsem je na sociálních sítích s výzvou, že pokud někoho potěší, jsou jeho. A pak mě napadlo: co kdybych je darovala výměnou za to, že někdo zašle (byť jen symbolickou) částku neziskovému projektu?

Inspiruje vás nějaký filantrop?

Fascinují mě všichni, kdo věnují nejen své peníze, ale i čas a vědomosti, aby pomohli.

Jaký filantropický počin vás nejvíc v životě zaujal?

Moje cesta do Elpidy vedla skrze knížku Konec moře, kterou jsme vydaly se Zuzkou Kučerovou. Její výtěžek jde na Linku seniorů. Kamarád Martin mi napsal zprávu, jestli můžu nějak zařídit, aby mu přišla jen jedna kniha – chtěl seniory podpořit víc, tak jich objednal a zaplatil rovnou třicet. Takoví lidé jsou v mých očích superhrdinové.

Jaké jsou ve filantropii nástrahy?

Krátkozrakost a krátkodobost.

K čemu je podle vás na světě nutná filantropie?

Dalibor Dědek říká, že chceme‑li žít v lepším světě, musíme začít každý u sebe. Namísto nadávání, že jsou v lese odpadky, je lepší se ohnout a prostě je donést do koše.

Měl by se v dobročinnosti více angažovat stát?

Řada neziskovek supluje svými aktivitami roli státu, mnohdy lépe a efektivněji. Víc by se měly angažovat i firmy: všechny značky dychtí po emocích, které často vytváří uměle. Kdyby začaly spolupracovat s dobročinnými projekty, které příběhy nesou přirozeně, budou z toho profitovat všichni.

K čemu myslíte, že přispívá vaše úsilí?

V Elpidě měníme pohled na stáří. Slovo důchodce/senior má v našem jazyce nešťastnou konotaci, ale jak říká Karel Tejkal: „Stáří je jediná cesta, jak se dožít vysokého věku.“

Kdybyste měla neomezeně prostředků a času, kam byste svoji filantropickou energii vložila?

Dlouhodobě hořím pro vědu a téma stáří a mezigeneračního dialogu. Každý máme omezené množství energie, věřím, že tu filantropickou bychom měli vkládat do projektů řešících problémy, které nám skutečně leží na srdci. Melinda Gatesová mluví o tématu na pátou hodinu ranní: O čem přemýšlíte v pět ráno, když nemůžete spát?

text : Lada Brůnová, foto: Archiv Lady Brůnové.

Rozhovor vyšel v jarním čísle časopisu Umění darovat, 2018.

Kam dál:

Téma na pátou ranní