Jednou mě dcera přišla v noci zkontrolovat, jestli nejsem v nemocnici

petraPetra Horáková Krištofová, zakladatelka nadačního fondu Apolena

Je hodně akční a aktivní. Petra Horáková Krištofová stíhá práci marketingové konzultantky, je partnerem kliniky plastické chirurgie, provozovatelkou několika webových portálů, stará se o svoje dvě krásné holčičky, které jsou neméně akční, neustále pendluje mezi Prahou a Vídní, kde momentálně s rodinou žije. A také shání peníze na špičkové operační nástroje pro endoskopické oddělení G5 gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN „U Apolináře“.

Petro, ty znáš lékařské prostředí z té pacientské stránky, kdy jsi po prodělaném mimoděložním těhotenství absolvovala sérii několika operačních zákroků, co se nepovedlo?

Před sedmi lety, kdy jsem měla poměrně atypické mimoděložní těhotenství, jsme s rodinou žili v Bulharsku, kde můj manžel sloužil jako diplomat. Bulharští lékaři embryo nemohli najít, dělali se mnou neuvěřitelné věci, prodělala jsem dokonce týdenní chemoterapii. Když jsem po různých komplikacích byla schopna převozu do Česka, skončila jsem na oddělení G5 u doc. Michala Máry. Ten mi musel embryo doslova vystříhat z děložního rohu a dělohu následně zase pěkně sešít. Na „gé pětce“ provádějí endoskopické operace, tedy operace „klíčovou dírkou“. Vrtat se nástrojem v uzavřeném břiše a vše jen sledovat na monitoru, to vyžaduje zručnost. Za svůj život jsem prodělala asi dvacítku operačních zákroků, takže vím, jaké to je trávit dlouhé dny v nemocnici, čekat na operaci a doufat, že se vše podaří.

A to byl tedy pro tebe impuls k podpoře tohoto oddělení?

Kromě této zkušenosti vidím kolem sebe každý den, že některá z mých kamarádek má ten a ten problém, mnohé oddělením G5 taky prošly, některé byly operovány sice v jiné nemocnici, ale lékařem, který se u doc. Máry školil. Takže to všechno ve mně postupně zrálo. A když mě jednou v noci přišla dcera Sofie zkontrolovat, jestli jsem doma a ne v nemocnici, bylo rozhodnuto. Děti potřebují zdravé mámy.

Petra s dcerami Sofií a Johankou

Takže ses rozhodla založit Nadační fond Apolena…

V roce 2013 mi doc. Mára popisoval, jaké technologie jsou k dispozici na gynekologických operačních sálech v zemích na západ od našich hranic, a s čím si musí vystačit jeho tým. Bylo mi líto, že takhle špičkové pracoviště nemá adekvátní technologie. Provádějí tu opravdu velice náročné operace a v některých diagnózách v rámci Česka i ojedinělé.

Jak dlouho fond funguje a čeho všeho už docílil? 

Apolena funguje od prosince roku 2013. První finanční dary přišly v lednu 2014 a dodnes jsme vybrali skoro přesně jeden milion korun. Oddělení G5 jsme za tři a půl roku existence stihli předat 65 špičkových jednorázových operačních nástrojů a další technologie, které využily a využijí zejména onkologicky nemocné pacientky.

Toliko čísla. Když se ale podíváme na dopad naší pomoci, uvidíme ženy, často matky ještě nedospělých dětí, které díky nadačnímu fondu získaly větší šanci na úspěšnou operaci, na rychlejší zahájení návazné léčby (často chemoterapie a radioterapie), na rychlejší návrat k rodinám.

Můžeš zmínit nějaký konkrétní příběh?

Zcela speciálním případem je příběh mé jmenovkyně, paní Petry, která jako jedna z prvních získala od Apoleny operační nástroj, kterým bylo z dělohy během několikahodinové operace vyoperováno asi šest myomů. Této paní, která se mnoho let neúspěšně pokoušela o dítě a všude jí bylo doporučováno odejmutí dělohy, tým docenta Máry dělohu zachránil a paní Petra má dnes krásného zdravého chlapečka. Pro mě je to hodně raritní příběh, protože statisticky Apolena pomáhá zejména onkologickým pacientkám (v roce 2016 byly operační nástroje využity v 91 % u onkologických diagnóz). Ale docent Mára s jeho týmem by si mohli své lékařské pokoje tapetovat fotografiemi novorozeňat, protože operační léčba neplodnosti je jednou z několika domén oddělení G5 a výsledky mají skvělé.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Petra předává operační nástroje Doc. Michalu Márovi

„Apolinář“ je známý spíše jako porodnice, o oddělení G5 se moc neví…

Přitom oddělení G5 u Apolináře je největší gynekologicko-endoskopické centrum v České republice, ročně tu operují více než dva tisíce pacientek z celého Česka, školí se zde desítky lékařů z jiných nemocnic. Tyto operace se provádí miniinvazivně, tedy buď laparoskopicky – drobnými dírkami v břiše, přičemž operatér sleduje operační pole na obrazovce, anebo hysteroskopicky – tedy vaginálně. Jde o velmi náročné operační techniky, které se lékaři učí mnoho let. A tyto techniky vyžadují kvalitní technologie, které odpovídají tomu, co se zde operuje: karcinomy v malé pánvi – typicky nádory těla děložního, nádory na děložním čípku a podobně, dále například myomy a endometrióza.

Proč se musejí shánět peníze mimo zdravotnictví?

Technologie, které se v laparoskopii a hysteroskopii používají, se neustále vyvíjí, na což zdravotní pojišťovny neumí reagovat. Chceme-li tedy – zejména onkologicky nemocným -pacientkám dopřát nejlepší technologie, ze kterých budou významně benefitovat, je třeba nalézt externí financování, což je například u moderních technologií běžné i v zahraničí.

Tím nechci říct, že je nastavení systému v Česku ideální, to vůbec ne. Bodové ohodnocení prakticky všech gynekologických operací je podhodnocené, protože pochází z 90. let. Lékaři se to snaží mnoho let změnit, ale stále bohužel neúspěšně.

nakolesapolenouTeď před prázdninami jsi aktuálně předala další dar, jaký, jak dlouho jsi částku sbírala? 

Jednalo se o šest jednorázových, multifunkčních laparoskopických nástrojů v celkové ceně 90 tisíc korun. Peníze na tento dar jsme měli na účtu už od loňska a odhaduji, že nám jejich shromáždění trvalo několik měsíců.

Jak se daří shánět peníze? Sleduješ nějaký trend?

Vůbec to není lehké. Když někdo vybírá peníze na kočičky a na pejsky, tak si pod tím každý dokáže něco roztomilého představit a přispěje. Když se mluví o gynekologické endoskopii, málokdo ví, o čem je řeč. Většina lidí ví, kde se transplantují srdce, kde se provádí náročné operace mozku, či kam si chodí herečky pro umělá prsa. Dokonce si i vybaví konkrétní jména lékařů. Ale ve které nemocnici se věnují miniinvazivní operační léčbě gynekologických nádorů, což je nesmírně důležitý obor, prakticky nikdo neví. Přitom co se rakoviny děložního těla týče, je Česká republika každoročně na čelních místech evropského žebříčku. Profesor David Kužel, který pamatuje začátky gynekologické endoskopie v Československu a má na jejím rozvoji lví podíl, je – podobně  jako docent Mára – mezi gynekology mezinárodně uznávaným specialistou, ale laická veřejnost o něm mnoho neslyšela, což vnímám bohužel jako poněkud symptomatické.

Takže…

PHK-Prof.Kuzel

Petra s Prof. Davidem Kuželem

Takže sbírat peníze na gynekologickou endoskopii je výrazně těžší než shánět podporu pro známější obory. Navíc mám pocit, že když se sbírají peníze pro zdravotnictví, vyvolává to reakce typu: “Tohle má platit stát,” či “Ve zdravotnictví je peněz dost,” atd. A to mě dokáže vytočit. Připusťme, že je ve zdravotnictví peněz dost. Ale co s tím? Má lékař odložit roušku a skalpel a jít zvonit na ministerstvo zdravotnictví a žádat o peníze? I kdyby tam zvonilo doktorů dvacet a já s nimi, situaci v nejbližších letech nezměníme, protože k takové změně potřebujete podporu politiků.
Takže chceme-li pomoct ženám, jejichž jména najdeme v operačním plánu v následujících týdnech a měsících, musíme pomoci rychle – tedy přes externí financování. A s tím nám pomáhají samotné pacientky a jejich příbuzní a přátelé. Jde zejména o pacientky, které nemají nejtěžší onemocnění, čímž jsme svědky nádherné solidarity mezi ženami: méně nemocné podporují ty, kterým jde o život. Dále nám pomáhají spřátelené firmy. Tady bych chtěla vyzdvihnout zejména členy Asociace hypotečních makléřů a firmu Software602. Ty na nás myslí pravidelně a my jsme jim za to nesmírně vděční.

Kolik této práci věnuješ času? 

Úplně v začátcích to bylo opravdu mnoho času, určitě desítky hodin týdně, dnes už výrazně méně. Kromě účetnictví se o vše starám sama, nemáme žádné zaměstnance. Ale mám skvělé kamarády, a když je třeba pomoct s něčím, čemu nerozumím, tak se na ně mohu vždycky obrátit.

Zakládáš si na transparentnosti, daří se to stále?

Transparentnost je základ. Dárce musí vědět, kam jeho peníze jdou. Proto máme jediný, a to transparentní účet (77700777/2010), a každý se může přesvědčit, že jediný odtok peněz je za operační technologie. Jiné náklady náš fond neuplatňuje. Vše hradím sama jako soukromá osoba a rozpočet fondu tím není nijak zatížen.

Čeho bys chtěla v nejbližší době docílit? 

Aktuálně má fond ambice sehnat dárce, který by byl ochoten financovat nákup špičkové laparoskopické věže 4K, která stojí tři miliony korun. V širší rovině bych chtěla přispět k tomu, aby tento obor více vstoupil do povědomí veřejnosti. Abych se nemusela dobývat do redakcí beranidlem, ale aby sami novináři a redaktoři projevovali zájem o obor, který tak významně zasahuje do života žen a celých rodin. Pak bude naše práce výrazně snazší, což v důsledku zásadně pozitivně ovlivní kvalitu péče o vážně nemocné ženy.

 

S manželem Danem v dresu Apoleny

Petra Horáková Krištofová

Vystudovala VŠE obor Mezinárodní obchod a Mezinárodní politika a diplomacie. Krátce pracovala v diplomatických službách, dnes je na volné noze jako marketingový konzultant v oboru financí a zdravotnictví, je partnerem kliniky plastické chirugie, majitelkou mnoha desítek webových portálů, např. gynweb.cz. Je autorkou projektu na podporu finanční gramotnosti FÉR hypotéka. Ve volném čase ráda sportuje (windsurfing, jachting, horské kolo, tenis, lyže, rybaření). Má dcery Sofii (9) a Johanu (6), manžel Daniel je diplomatem, momentálně žijí ve Vídni.

Koukněte na:  www.apolena.eu

www.facebook.com/nfapolena

Pokud byste chtěli pomoci, transparentní účet Apoleny má číslo 77700777/2010.

4. 7. 2017

 

RUBRIKY: ,