Pokrok špičkové vědy spočívá v hledání nových cest, které bývají často riskantní, a proto potřebuje mecenáše. Laureáti Ceny nadačního fondu Neuron za přínos světové vědě ocenili aktivity jeho soukromých dárců, kteří jsou si vědomi toho, že jen státní peníze na náročný výzkum nestačí. Zatím jich je ale v Česku málo.

Nadační fond Neuron, který podporují mecenáši z řad podnikatelů, v pražském Profesním domě předali zvláštní uznání šesti uznávaným vědeckým osobnostem působícím v Česku i zahraničí. Ocenění dostali chemik Josef Michl, dětský kardiolog Milan Šamánek, antropolog práva Leopold Pospíšil, molekulární genetik Jan Svoboda, matematik Pavel Exner a fyzik Jan Peřina. Mladí vědci a vědkyně získali finanční podporu.

„Právě pro ty nejnáročnější oblasti vědy se musí nacházet soukromá sponzorská podpora a v tomto smyslu to existuje po celém světě. Ve Spojených státech jsou neziskové organizace založené milionáři, kteří dávají peníze na ten typ výzkumu, který nemůžeme napřed určit, že bude vedoucí, ale potenciálně může být,“ uvedl genetik Svoboda, jeden ze světově uznávaných odborníků v oboru retrovirologie.

Aktivity fondu vůči mladým vědcům vyzdvihl matematik Exner, který se zabývá matematickou fyzikou. Jako jeden z nejuznávanějších českých badatelů se podílel na založení Evropské výzkumné rady (ERC), která uděluje těm nejlepším vědcům velkorysé granty. I proto se mu líbí finanční ceny, které z Neuronu míří mladým vědcům. Ve čtvrtek fond sedmi z nich do 40 let věku rozdá 6,5 milionu korun. „To je to, co tady v České republice chybí,“ míní Exner. Použít je mají na výzkum, který má velký budoucí potenciál.

Více čtěte na stránkách webu Tyden.cz.