Spojovat mladé se starými

Projektům napříč generacemi se daří víc než dobře. Ukazují to zkušenosti obecně prospěšné společnosti Elpida. Zažitou představu, že v důchodu se toho už moc zažít nedá, bourá Elpida, o. p. s., snadněji než domeček z karet. Každý rok programy Centra Elpida projdou více než čtyři tisíce seniorů a počet těch, kteří zde aktivně tráví svůj čas, rok od roku roste.

Centrum Elpida je tak dnes největ­ším vzdělávacím a kulturním centrem svého druhu v Česku. Nejrůznější kurzy a přednášky pro seniory jsou však pouze částí z široké nabídky, jež se překvapivě nesnaží zaujmout jen nejstarší genera­ci. Příkladem je čtvrtý ročník Old’s Cool ReFestival propojující zajímavé osob­nosti napříč generacemi, jehož přípravy právě vrcholí. Vlastní festival se pak odehrává na různých místech Prahy, Brna a Olomouce od konce srpna do konce října 2016. „Každý rok se k nám připojuje čím dál tím víc mladých lidí, kteří chtějí pro festival připravit projekt ve spolupráci se seniory. Důležité je, že společná činnost baví jak mladé, tak staré,“ popisuje Bronislava Hilliová, která má na starosti program a produkci festivalu.

Propojení generací

Právě mezigenerační Old’s Cool ReFesti­val nabízející výstavy, diskuse, worksho­py, přednášky i koncerty ztělesňuje myšlenku propojení mladých a seniorů s cílem vzájemného obohacení a dobrého pocitu ze smysluplně stráveného času. „Letos je to neuvěřitelná přehlídka skvě­lých projektů, starých dobrých věcí i lidí a mladých dobrých věcí a lidí,“ shrnuje optimisticky Jiří Hrabě, ředitel sdružení Elpida. „Staří s mladý­ma“, jak v Elpidě říkají, patří k sobě také při mezigenerační cyklojízdě, u které je partnerem sdružení AutoMat a Bajkazyl, nebo ke skupině vypravěčů Storytelling Barbory Schneiderové.

Nový začátek v důchodu

S pasivním stářím je konec. Dobrovolníci a zaměstnanci Elpidy pracují se seniory na tom, aby podzim jejich života byl co nejaktivnější, a tím pádem nejkvalitnější.

S pasivním stářím je konec. Dobrovolníci a zaměstnanci Elpidy pracují se seniory na tom, aby podzim jejich života byl co nejaktivnější, a tím pádem nejkvalitnější.

Elpida i „její senioři“ tak názorně bou­rají předsudky, které o starší generaci ve společnosti kolují. Místo pasivního stáří, které už jen těžko může překvapit, nabízí vizi aktivního a naplněného života. „Pokud chceme pohnout veřejným míněním ve prospěch stáří, je třeba nabí­zet seniorům možnosti, aby byli aktivní. Tak dokáží držet tempo,“ přibližuje Jiří Hrabě, ředitel sdružení Elpida a zároveň šéfredaktor časopisu (nejen) pro seniory Vital Plus, který sdružení vydává. Ten jako nejčtenější periodikum svého druhu nyní vstupuje do volné distribuce s am­bicí zaujmout i čtenáře mimo kategorii 60+. „Snažíme se ho dělat tak, aby ho četli i mladší a témata v něm je zaujala,“ dodává.

Možnost zůstat aktivní i ve vyšším věku je podle něj klíčem k tomu, jak si senioři mohou lépe porozumět s mladšími generacemi a navzájem se obohacovat. Proto v Elpidě běžně nabízí kurzy za­měřené na moderní technologie, třeba včetně aplikací na tabletu nebo pokročilé úpravy digitálních fotografií. „Nechceme seniory utvrzovat v tom, že jejich život skončil a stačí si každý měsíc počkat na důchod,“ konstatuje Hrabě. Prvním aktivizačním bodem přitom může být i telefonát na bezplatnou a anonymní Linku seniorů na čísle 800 200 007. Ta funguje od roku 2002 a za dobu své existence už pomohla více než dvěma stům tisícům volajícím, mezi nimiž jsou nejen senioři, ale i jejich blízcí, kteří o ně pečují. Zavolat mohou i senioři, které trápí samota nebo mají za sebou negativ­ní zlomovou událost. „Stává se, že senio­ra telefonát nastartuje a začne se na svůj život dívat z úplně jiné perspektivy. Začne jinak trávit čas, pracovat na sobě. Přesně od toho tady jsme,“ vysvětluje ředitel Elpidy. K pravidelným návštěvni­cím centra patří i paní, které se po smrti manžela zhroutil svět. Začala ale chodit do zdejšího pěveckého sboru a díky zpěvu a setkávání s ostatními lidmi se jí znovu podařilo vrátit do života. „Podob­ných příkladů máme stovky,“ dodává Jiří Hrabě.

Senioři drží krok

Mezi oblíbené a zároveň užitečné kurzy pro seniory patří kurzy práce s moderními technologiemi.

Mezi oblíbené a zároveň užitečné kurzy pro seniory patří kurzy práce s moderními technologiemi.

Propojení generací samozřejmě pla­tí i v případě různých volnočasových aktivit Centra Elpida. V nabídce jsou jak klasické kurzy na počítačích, jazykové kurzy nebo trénování paměti, tak i krea­tivní dílny, výlety či delší pobyty. „Máme multigenerační lektorský tým a věkový rozdíl mezi nejmladším a nejstarším lektorem je šedesát let. Zejména mladší lektoři jsou překvapeni motivací a po­zorností seniorů v hodinách. Senioři jsou zase nadšení, že mladí mají pro ně tolik trpělivosti,“ popisuje Jan Bartoš, ve­doucí centra Elpida. Podle něj vzájemné obohacování funguje napříč generacemi, byť od doby, co Elpida kurzy nabízí, se změnily i preference samotných seniorů. Před třemi lety se objevila velká vlna zá­jmu o angličtinu, která přetrvává dodnes, roste i zájem o práci s tablety a různými aplikacemi. Představa seniora jako něko­ho, kdo si s informačními technologiemi neumí poradit, je tedy lichá. „Celkově se i svět seniorů zrychluje, nemají tolik času jako dříve. Jsou asertivnější, uvažují více pragmaticky. Mají zájem naučit se hlavně to, co jim skutečně usnadní život a posune je dál, nebo lépe řečeno blíž k mladším generacím,“ uzavírá Bartoš.

NADAČNÍ FOND ELPIDA je orientovaný na pomoc seniorům. Mezi jeho dlouhodobé projekty patří Linka seniorů (800 200 007), anonymní a bezplatná telefonická služba pro seniory, osoby o seniory pečující a osoby v krizi, a Centrum Elpida, což je vzdělávací a společenské centrum, místo pro setkávání seniorů, kde se nachází poradny, cvičení, tréninky paměti a tematické workshopy jako třeba počítačové a jazykové kurzy. Aktivity fondu zajišťuje obecně prospěšná společnost Elpida.


SENIOŘI-DOBROVOLNÍCI JSOU ZDRAVĚJŠÍ A MÉNĚ DEPRESIVNÍ 

Senioři jsou nejen aktivní, ale častěji se zapojují do neziskových aktivit. O tématu jsme mluvili se socioložkou Lucií Vidovićovou, která se specializuje na problematiku stáří a stárnutí populace. Působí na Masarykově univerzitě v Brně.

Lucie Vidovićová, foto: Jan Symon

Lucie Vidovićová, foto: Jan Symon

Jak vypadá dobrovolnictví seniorů?

Dobrovolnictví, podobně jako třeba občanské zapojení a sociální angažova­nost, je v českém kontextu chápáno jako určitá úctyhodná až posvátná činnost, které se věnují vybraní lidé, kteří mají al­truistické sklony a spousty volného času. Obecně je u nás dobrovolnictví u všech generací o něco méně frekventované, což nesouvisí s věkem, ale spíš s chybějící kulturou dávání sebe sama. V zemích s vysokým podílem dobrovolníků je podíl seniorů­-dobrovolníků ještě vyšší než u mladší populace, k čemuž se také časem dopracujeme.

Kde se v seniorech bere motivace k tomu „být pro druhé“?

Jen málokdo se stává dobrovolníkem až v seniorském věku. Senior-­dobro­volník je tak dobrovolníkem s více lety zkušeností. Jeho motivace bude velmi podobná jako u mladších lidí. Je to al­truismus, pocit zodpovědnosti vůči okolí i vděčnost. Ve vyšším věku se k tomu mohou přidat i atributy obvykle spojova­né s oblastí práce, a to mít strukturu dne, důvod vstát ráno z postele a také získat pocit smyslu vlastní existence i potřeba sociálních kontaktů.

Co mají společného senioři­-dobrovolníci?

Pravděpodobně to budou lidé relativně mladší, zdravější a vzdělanější. Podle posledních výzkumů je dobrovolnictví, ve­dle manželství, zaměstnání a uměřenosti v užívání alkoholu, tím, co na základě objektivních i subjektivních kritérií roz­lišuje lidi, kteří stárnou takzvaně úspěš­ně, od lidí, kteří tuto definici nenaplňují. Důvodem jsou jasné přínosy zapojení seniorů nejen pro komunitu, ale především pro ně samotné. Starší dobrovolníci hovoří o své práci jako o prostředku jak využívat své schopnosti, udržet a rozví­jet sociální kontakty, snížit osamělost a posilovat sebeúctu. Existují i souvislos­ti mezi zdravím a dobrovolnickou prací.

Dá se říct, že je dobrovolnictví zdraví prospěšné?

S jistou mírou nadsázky ano. Kromě psychosociálních přínosů, které vedou ke sníženým hladinám stresu i nižšímu výskytu deprese, existují také důkazy o snížení rizika somatických nemocí. V zásadě se jedná o uzavřený kruh, kdy dobrovolnická práce přispívá k prodlou­žení života ve zdraví, a toto prodloužené zdraví umožňuje jedinci participovat na dobrovolnické práci déle a mít z ní větší užitek.

 

RUBRIKY: