Služba nad vlastní zájmy

Jde dost možná o největší neziskovou organizaci na světě. Spojuje na jeden a půl milionu lidí po celé planetě, jejichž cílem je konání dobra, vzájemná pomoc a také dodržování přísných etických pravidel.

Vyznat se ve struktuře rotariánů není pro laika úplně jednoduché. Celosvětová organizace se jmenuje Rotary International. Ta se pak dělí do regionů, regiony do zón a zóny do distriktů. Česká a Slovenská republika patří společně do tzv. Distriktu 2240, který má kolem půl druhého tisíce členů. Jednotlivé distrikty se pak dělí na kluby, které jsou nejmenší jednotkou celé organizace. Češi a Slováci jich vytvořili pětasedmdesát. Členové stejného klubu se schází obvykle jednou za týden na společnou snídani, oběd či večeři. Jedním z takových klubů je Rotary klub Praha Staré město.

Na počátku byly záchodky 

Tento klub, který má šestadvacet členů, se schází v secesním hotelu Paříž každé úterý. Atmosféru honosné kavárny dokresluje klasická hudba. Při setkání s rotariány člověk úplně cítí, jako by se v celé atmosféře odrážel noblesní duch první republiky.

„Historie Rotary sahá ale ještě dál, do roku 1905,“ upozorňuje mluvčí Distriktu 2240 George J. Podzimek. V tom roce se v Chicagu sešlo pár úspěšných obchodníků v čele Paulem P. Harrisem. Byli ve městě noví a zavedení obchodníci je mezi sebe nepouštěli. Rozhodli se tedy si navzájem pomoci. Scházeli se pravidelně každý týden na principu rotace – každý týden u jiného člena klubu nebo v jeho kanceláři. A tak vlastně vznikla nejen tradice pravidelných setkávání, ale i název – klub totiž „rotoval“ po svých členech. A protože se rotariánům v obchodě dařilo, rozhodli se pomáhat i společnosti okolo sebe. Prvním projektem se stalo vybudování veřejných záchodků na jednom z chicagských náměstí.

„Mělo to ale jeden nečekaný důsledek. Lidé se na náměstí více vraceli a zůstávali tam déle, protože si mohli ulevit, a tím pádem se v oblasti více dařilo i obchodu. A tak je to s rotariány i dnes. Snažíme se, aby naše dobročinné aktivity měly ještě další přesah,“ říká George J. Podzimek. Základem každého dobročinného projektu, do kterého se rotariáni pustí, je proto správné zodpovězení čtyř základních otázek:

Je to pravda?
Je to slušné ke všem zúčastněným?
Bude to rozvíjet dobrou vůli a lepší přátelství?
Bude to výhodné pro všechny zúčastněné?

Pomoc i ze zahraničí

Šíře záběru rotariánů je obrovská a liší se od sebe i aktivity jednotlivých klubů. Na co upřou svou filantropickou pozornost totiž záleží pouze na nich. Vybírají si podle situace v jednotlivém regionu, ale i podle zájmů jednotlivých členů.

George J. Podzimek (vlevo) spolu s Theodorem Petříkem předávají šek na dobročinnou akci Děti k mrtvému moři.

George J. Podzimek (vlevo) spolu s Theodorem Petříkem předávají šek na dobročinnou akci Děti k mrtvému moři.

„Třeba před čtyřmi lety mě oslovil přítel, že jeho syn má atopický ekzém a že se vyléčil v Izraeli. Protože české pojišťovny tuto léčbu nehradí, navrhl jsem v klubu projekt a zároveň výzkum léčení atopického ekzému na izraelské klinice. Celý projekt jsme ale nezvládli financovat sami. Naštěstí nám v takových případech pomáhá celá organizace. Jednu třetinu peněz tak získal náš distrikt, třetina šla z mezinárodních zdrojů, tedy třeba ze Švýcarska, USA, Rakouska, ale dokonce i z Brazílie, a třetinu doplatila Nadace Rotary,“ vysvětluje mluvčí Distriktu 2240 Podzimek.

Projektu se dodnes zúčastnilo sedmdesát dva dětí ve věku od jednoho roku do osmnácti let, které se v Izraeli léčily celý měsíc. Poslední skupina se vrátila před třemi měsíci. U všech dětí došlo k výraznému zlepšení, u lehčích forem až k úplnému vyléčení. Děti dále dochází na léčení do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze a ta pracuje na studii porovnání této léčby s farmakologickou.

Služba mládeži

Další z oblastí, ve které u nás rotariáni působí, je třeba služba mládeži. Pro tu pořádají kempy, stáže i studijní a výměnné pobyty. Klub pomůže každému, kdo uspěje ve výběru. Ten probíhá i rok a uchazeči jsou podrobování testům. „V tomto případě lze říci, že měníme svět život po životu. Do zahraničí vysíláme mladé- ho nezkušeného studenta a vrací se zpět vyspělá mladá osobnost s rozhledem a vzděláním,“ říká George J. Podzimek.

Kdo se vlastně mezi českými rotariány vyskytuje? „Lékaři, právníci, podnikatelé a třeba jenom my v Rotary klubu Praha Staré Město máme pět profesorů,“ říká šéf vnitřní skupiny Young Executive Rotarians Stanislav Srnka. Má na starosti skupinu mladších rotariánů, kteří se snaží šířit rotariánský kodex v rámci mladší generace a obnovit myšlenku, že dělat byznys v rámci Rotary vůbec není špatný nápad.

Stát se členem Rotary není jen tak. Klub, řídící se heslem: „Služba bez ohledu na sebe“ si členy pečlivě vybírá. Pokud má člověk o členství zájem, může klub kontaktovat a zúčastnit se schůzek jako host, a pak záleží na něm samotném, jak se sžije s ideály organizace. Nejčastěji se však řady rotariánů zvyšují přes pozvánky od přátel. Jde přeci jen o přátelský klub, kde se dbá i na pověst jednotlivých členů. Toto setkávání s přáteli však má svá pravidla. Jednou z hlavních povinností člena je splnit minimálně šedesáti procentní účast na společných schůzkách, což jsou tři večery v měsíci. Když se k tomu připočítá čas, který se věnuje samotným veřejně prospěšným akcím  a také finanční příspěvek na rozličné projekty klubu, velmi brzy se ukáže, že kdo nechce být členem opravdu z nadšení, poměrně brzy odpadne.

Přátelství a byznys

Rotary klub je otevřený, apolitický spolek. Na prvním místě je chuť pomáhat a vzájemně spolupracovat. George Podzimek říká: „Mám v klubu svého zubaře, bankéře, právníka i lékaře. Raději navštěvuji své přátele a pracuji s nimi, máme stejné hodnoty, sdílíme etický kodex, já mu dám vydělat a on zase pustí peníze do projektů Rotary“.

Šéfdirigent filharmonie v Hradci Králové a nově nastupující prezident klubu Andreas S. Weiser vysvětluje, jak mu Rotary klub pomohl, když se stěhoval z Německa do Prahy. „Byl by ale omyl očekávat kariéru díky členství v klubu. Spíš se mi jen otevřely dveře v osobním sektoru.“

Schůzka členů Rotary klubu Praha Staré město v čele s prezidentem Theodorem Petříkem probíhá v přátelské atmosféře při společné večeři.

Schůzka členů Rotary klubu Praha Staré město v čele s prezidentem Theodorem Petříkem probíhá v přátelské atmosféře při společné večeři.

Každopádně zjišťujeme, že rotariáni se schází a prohlubují osobní vztahy velmi rádi. U velké prostřené tabule v den našeho setkání sedí přibližně dvacet starších, elegantních mužů a jejich hosté – delegace rotariánek z Pensylvánie. Společnost debatující u sklenic piva utichá poté, co dosavadní prezident Theodor Petřík zahájí schůzi úderem na zvon: „Nejdřív vyřešíme administrativu… Co si dáme k večeři?“ Kluby si vymění symbolicky své vlajky. Na řadě je přednáška o cyklovýletu po Kambodži. Večeří se, povídá a řeší termíny dalších akcí, a kdo si vezme na starost návštěvu, která přijede v pátek.

Rotary klub je prostě spolek vzdělaných, přátelských a velmi příjemných lidí s podobně ušlechtilými hodnotami. Jako většina z nás zajdou „na jedno s přáteli“, vyslechnou přednášku a ještě se u toho rozhodnou, jak a komu darují příští část ze svých příjmů.

„Já lidi dělím na rotariány a budoucí rotariány. To, jestli máte odznáček v klopě saka, je vedlejší,“ říká mluvčí distriktu 2240 George J. Podzimek. „Jsme přátelé s dobrým úmyslem, kteří nedělají revoluci, ale mírnou evolucí mění svět – život po životu,“ dodává.

Zvuk zvonu ukončí setkání, další bude příští úterý v hotelu Paříž.

PRVNÍ ROTARY KLUB V ČECHÁCH
vznikl v roce 1925 a během svého působení musel být kvůli válce a pak totalitnímu režimu několikrát zrušen. Během existence klubem prošly osobnosti jako T. G. Masaryk, Edvard Beneš, Jan Masaryk, Václav Maria Havel (otec prezidenta Václava Havla) a mnozí další. Rotary International sdružuje 1,5 milonu lidí po celém světě, které spojují myšlenky přátelství, konání dobra, vzájemné pomoci a rozvoje etického kodexu v rámci svého regionu. Nejznámějšími hesly Rotary International, které vyjadřují jejich poslání, jsou „Služba nad vlastní zájmy“ a „Nejvíce získává ten, kdo slouží nejlépe.“

Článek vyšel v časopise Umění darovat / léto 2015.

 

RUBRIKY: