Mecenáši českého národa: Arnošt Rolný

„Boty od Bati, oblečení od Rolného“, říkalo se za první republiky. Podnikatel Arnošt Rolný pomáhal vybudovat na dlouhá desetiletí skvělé jméno Prostějova coby centra oděvního průmyslu u nás. A stejně jako Baťa i on vynikal ve filantropii a péči o své zaměstnance.

„Během dvaceti let dokázal Rolný z malé­ho podniku vybudovat oděvní fenomén oslovující nejširší masy. Zasloužil se o industriální rozvoj města Prostějova, ale především o československou pro­slulost zdejší konfekční výroby, zvláště v produkci pánských a chlapeckých odě­vů,“ shrnuje Rolného kariéru Ludmila Cvrčková Porkertová v knize Pivo, zbraně i tvarůžky.

Jeho cesta skutečně začala od píky. Jeho otec byl krejčí a pracoval pro firmu Nadl, kde přešíval staré vojenské mun­dúry. Postupem času se osamostatnil jako drobný živnostník. Když mu zemřel otec, vrhl se Arnošt – po nasbíraných zkušenostech z Vídně – jako jediný ze sourozenců do práce v rodinném podni­ku. Před válkou byl jeho rozvoj pomalý, přestože se rodinné firmě dařilo. Hlavně díky důrazu na konfekci. Rok 1914 a na­ rukování Arnošta Rolného na frontu ale firmu málem položilo.

Baťa 9, Rolný 6

Po vzniku Československé republiky převzal od matky celou firmu a začal ji rozvíjet na principech, které uplatňo­val Tomáš Baťa. Po jeho vzoru postup­ně – vzhledem ke zvyšující se poptávce po jeho zboží – přešel na pásovou výrobu a začal zakládat filiálky. Nakonec jich měl po republice kolem stovky. Pobočky měl ale nejen v Československu. Své sítě prodejen měl v deseti různých zemích. V africké Casablance dokonce vlastnil i továrnu na výrobu konfekce.

Zajímavý byl jeho důraz na výběr prodejních domů. „Důležitá byla jejich poloha v centru města, snadná dostup­nost, možnost využití výkladní skříně, vzdušnost i osvětlení prostoru. Současně založil celé reklamní oddělení, které mělo za úkol inzerovat, vytvářet atrak­tivní a ve všech výlohách totožné pre­zentace, tvořit katalogy a vymýšlet spe­ciální prodejní akce,“ píše opět Ludmila Cvrčková Porkertová. Jedním z hesel jeho firmy bylo: Rolný, největší továrna na oděvy. Během hospodářské krize pak zavedl jednotné prodejní ceny. Zajímavé je, že zatímco Baťa nařídil, aby jeho ceny končily číslem devět, Rolný vybral číslo 6. A tak mohl také přijít se sloganem, že je levnější než Baťa. Zákazníky rovněž informoval o kalkulaci ceny. Každý si tak mohl přečíst, jak konečná cena jeho oděvu vznikla, a to včetně nákladů na mzdy zaměstnanců.

A aby toho srovnávání s Baťou neby­lo málo, stejně jako on založil Rolný školu pro své zaměstnance. V průběhu války zde studovalo až 600 mladých mužů a žen. Číslo bylo vysoké mimo jiné proto, že studium na škole zachraňovalo mladé lidi od nuceného pracovního nasazení v Říši. Ve své vile dokonce nechal vybu­dovat internát pro studenty. Rodiče pak za studenty neplatili nejen školné, ale ani ubytování a stravu. Sám Rolný pak své studenty aktivně vedl k lásce ke vzdělání a morálce.

Pomoc potřebným

Majitel firmy se o své zaměstnance vůbec staral příkladně. Přispíval jim třeba na penzi, nabízel úrazové pojiště­ní a založil podnikovou nadaci, z níž se vyplácely peníze rodině při tragickém úmrtí pracovníka či prostředky pro zaměstnance, kterým se stala nějaká ne­hoda – požár rodinného domu, povodeň a podobně. Pro zaměstnance také založil sportovní oddíl, kde mohli sportovat. Rolný se ale staral nejen o své zaměst­nance a studenty; v Prostějově pomáhal i ostatním. Podporoval chudé i staré a spolufinancoval ve městě také jesle. V roce 1942 obdržel za svou charitativní činnost titul komtura řádu sv. Řehoře Velikého od papeže Pia XII.

Jeho heslem zkrátka bylo, že nelze vše dělat jenom pro zisk. Pracoval hlavně pro úspěch. Ani ten ale nebyl nejdůle­žitější. Zaměstnancům kladl na srdce, aby pečovali hlavně o své zdraví a něco, čemu bychom dnes mohli říkat duchovní rozvoj.

Celý život se vyhýbal politice. Ani to, ani jeho charitativní činnost mu ale nebyly po válce nic platné. Už v roce 1946 mu byl podnik znárodněn a veškerý rodinný majetek pak ztratil po roce 1948, kdy byl i perzekvován. Vlivem událostí pak zemřel předčasně v roce 1950.

arnost_rolnyArnošt Rolný (1887–1950)
po své matce převzal malou oděvní firmu, kterou založil ještě jeho otec. Během éry první republiky z ní udělal světoznámou firmu hlavně v oblasti pánských a chlapeckých oděvů, která měla pobočky po celém světě včetně Afriky. Staral se o své zaměstnance, poskytoval jim i na dnešní dobu nadstandardní výhody. Pečoval také o chudé a přestárlé v Prostějově, kde měla jeho firma sídlo a kde se po válce stala základem znárodněného podniku OP Prostějov.

 

 

RUBRIKY: