Pomáhat efektivně

Jan Kleňha je předsedou spolku efektivních altruistů.

Od charity a filozofie hnutí efektivních altruistů k veganství a negativnímu dopadu sběru víček se v rozhovoru dostal předseda české sekce spolku efektivních altruistů Jan Kleňha.

Efektivita pomoci je jedním z věčných témat filantropie. Hnutí efektivních altruistů vstoupilo v novém tisíciletí do této diskuze s podporou australského filozofa Petera Singera a s ráznou vírou v racionální a kritický přístup k procesu darování.

Z jaké filozofie efektivní altruismus vychází?

Vše je založeno na myšlence, že při konání dobra je třeba používat rozum. Člověk by se měl zamyslet nad tím, jakou oblast by bylo třeba podporovat, jaké intervence v jakých oblastech jsou nejefektivnější a jaké neziskovky v daných oblastech umějí pomáhat nejlépe.

Předpokládám, že efektivní altruismus vznikl i proto, že lidé často dospěli ke zjištění, že peníze, které darovali, nebyly využity efektivně. Bývá v této souvislosti zmiňován nějaký konkrétní odstrašující příklad?

V téhle souvislosti se často zmiňuje projekt PlayPumps, který byl celosvětově financován spoustou významných dárců, a až po několika letech se ukázalo, že v mnoha oblastech nejen, že nepomáhá, ale působí dokonce škodlivě a kontraproduktivně. Čím více se začala objevovat data o efektivnosti pomoci, začalo se ukazovat, že některé neziskové organizace působí velmi neefektivně. Přitom by stačilo, kdyby část svých aktivit přesunuly jiným směrem, a dopady pomoci by se zmnohonásobily.

Zadruhé se ukázalo, že dárci často berou v potaz jiné indikátory než ty, které jsou důležité. Třeba hodně dárců chce darovat neziskovkám, které mají nízké režijní náklady. To ale ve skutečnosti není úplně relevantní pohled, neboť dobře fungující neziskovka zkrátka určité provozní náklady potřebuje a byla by bez nich ve své pomoci méně úspěšná.

A zatřetí bylo třeba přesunout pozornost dárců z emocionální roviny do roviny racionální. A jelikož žijeme v době, kdy se na celoplanetární úrovni efekty určité pomoci projeví třeba až za několik desítek let, je racionalizovaný přístup k pomoci naprosto zásadní.

Chápu to dobře, že efektivní altruismus se soustředí především na rozvojovou pomoc a globální celoplanetární problémy, které se nějakým způsobem dotýkají samotné otázky budoucí existence lidstva?

Efektivní altruisté jsou nakloněni tomu, aby se peníze vydávaly co nejefektivněji na globální úrovni, to je pravda. Efektivní altruismus vychází z filozofického předpokladu, že lidský život má stejnou hodnotu kdekoli na světě, a z toho důvodu je logické, že deset tisíc korun poslaných do Afriky vykoná více dobra než stejná suma darovaná v Česku. Proto považujeme za nejefektivnější boj s chudobou v rozvojové části světa a potlačování existenciálních celoplanetárních rizik nebo například vědecký výzkum. To ale neznamená, že bychom chtěli opomenout místní pomoc, proto teď v Praze rozvíjíme projekt „Pomáhej efektivně“, který je zacílen lokálně. Pokud se na nás obrátí dárce, který chce darovat své peníze v Česku a hledá co nejefektivnější působ pomoci, dle konkrétního zadání zmapujeme situaci, zpracujeme dárcovskou strategii a pomůžeme mu vybrat neziskovou organizaci, která dar zužitkuje nejlépe. Pokud už má dárce vybranou neziskovou organizaci a jenom chce zajistit, aby byla efektivní, sejdeme se s organizací a vypracujeme pro ni analýzu dopadů.

Narazili jste během vašeho výzkumu v terénu na nějaký případ vyloženě špatně využitých peněz?

Zajímavým případem je například fenomén sbírání víček, který v současné době už tedy trochu polevuje. Zjistili jsme, že tato kampaň vedla k tomu, že v rodinách, kde se dosud pila kohoutková voda, nutily děti své rodiče kupovat mnohem více balené vody, než bylo v rodině zvykem, přitom mnohem efektivnější by bylo, nekupovat balenou vodu, ale věnovat ten samý objem peněz na konkrétní pomoc. O zvýšené produkci plastu a vlivu na životní prostředí ani nemluvě.

Praha je momentálně jediným zástupcem východní Evropy v rámci hnutí efektivního altruismu. Jak si to vysvětlujete?

Myslím, že je třeba dosáhnout určitého stupně pokroku ve společnosti, aby lidé vůbec začali uvažovat nad vysoce teoretickými tématy. V postsovětském bloku byla také dlouho narušena tradice charitativní pomoci a lidé jsou stále k neziskovkám skeptičtí a nejsou zvyklí přemýšlet nad pomocí druhým opravdu racionálně a systematicky. Nejsme hnutí salónních intelektuálů, ale naopak se z principu naší filozofie snažíme o co nejpřímější kontakt se všemi skupinami, kterým pomáháme.

Poměrně hodně členů komunity EA je vegany, to jistě nebude náhodné.

EA chce obecně snižovat množství utrpení ve světě a do toho logicky patří i utrpení zvířat a jedna z nejefektivnějších cest, jak zabránit utrpení zvířat chovaných pro potravinářské účely, je maso a živočišné výrobky prostě nejíst. Rozhodně ale neplatí rovnice co efektivní altruista, to vegan. Stejně tak třeba není hnutí EA čistě ateistické.

Kde byste si přáli vidět EA za tři roky?

Během příštích let bychom chtěli zefektivnit struktury organizace, etablovat se v českém neziskovém sektoru, v rámci projektu „Pomáhej efektivně“ se stát finančně udržitelnými a pomáhat zefektivňovat neziskovou pomoc a dárcovství v ČR. Rádi bychom se také stali dlouhodobě významným spolkem v rámci světové komunity EA, aby naše mezinárodní projekty měly co největší dopad a do Česka dále jezdili lidé, kteří opravdu mají co říct.

Jan Kleňha (1991) v červnu 2017 ukončil magisterské studium oboru americká studia na FSV UK. V minulosti pracoval jako fundraiser pro Forum 2000, nyní je předsedou českého spolku efektivních altruistů.

RUBRIKY: ,