Mecenáši českého národa: Václav Klement

Houževnaný podnikatel, český vlastenec, vynálezce, inovátor, zdatný obchodník i mistr marketingu, ale také filantrop, který se staral nejen o své dělníky. Tak by se dal charakterizovat otec českého automobilismu Václav Klement.

Příběh tohoto úctyhodného muže ukazuje, kam až může dojít houževnatý a cílevědomý člověk svému původu navzdory. Václav Klement se narodil 16. října 1868 ve Velvarech. Jeho otec byl poštovním zaměstnancem. Matka mu zemřela, když mu bylo teprve jedenáct let. Macecha mu pak ve čtrnácti zařídila, že jezdil s kravským potahem pro místního kováře. Naštěstí mu do života zasáhl jeho učitel, který si všiml jeho inteligence a našel mu místo učedníka u knihkupce R. Vokouna. Mladý Klement chodil na veřejné besedy, které se v knihkupectví pořádaly, a nasával vědomosti a způsob progresivního myšlení. Po nocích pak četl a studoval. Nakonec se vyučil knihkupcem a přešel pracovat do Mladé Boleslavi k Janu Novotnému. Ten však brzy umřel. Vdova po knihkupci ale za nízkou cenu mladému Klementovi jeho firmu odprodala. Hodně se kvůli tomu zadlužil, ale dokázal se tak alespoň postavit na vlastní nohy.

Nepište česky

Tím by mohl jeho příběh skončit, kdyby se nezamiloval do nového sportu – cyklistiky. Stal se prvním cyklistou v Mladé Boleslavi, později založil cyklistický kroužek a začal si přivydělávat opravami kol. Nakonec si zřídil i vlastní dílnu. Slavná je historka o důvodu, proč začal vyrábět kola vlastní. Do firmy Seidel & Neumann dne 9. července 1894 zaslal stížnost na kvalitu od nich zakoupeného kola, které se záhy porouchalo. Ústecká filiálka firmy mu odepsala, že má-li nějaký problém, musí jim to napsat německy, protože česky nerozumí. To jej naštvalo a rozhodl se vyrábět česká kola pro Čechy. O rok později se pak do Mladé Boleslavi přistěhoval technicky zdatný Václav Laurin, který tu chtěl také vyrábět kola. Aby si zbytečně nekonkurovali, domluvili se, že to zkusí spolu. V roce 1895 tak vznikla firma Laurin & Klement. Nejdřív vyráběli náhradní díly na kola, nakonec zavedli i jejich samostatnou výrobu. O dva roky později už si koupili nový pozemek, na kterém postavili dílnu pro 32 dělníků. I když svá kola cíleně propagovali jako česká a pro Čechy, díky výborné kvalitě nakonec prorazili i do Německa. S koly se ale nespokojili a záhy se vrhli do výroby motorek, které už od začátku dokázali díky šikovnému marketingu a samozřejmě kvalitě prodávat i do Anglie.

Od roku 1903 firma vyráběla k motocyklům i přívěsné a závěsné vozíky, které se vyvážely dokonce do Mexika. „Pro tamní poštovní správu dodávala pověstné nákladní tříkolky. Tento vývoj tvořil logický konstukční a výrobní přechod k produkci automobilů,“ píše se v knize Pivo, zbraně i tvarůžky, věnované slavným českým průmyslníkům.

První automobil firma zkonstruovala v roce 1905. Do první světové války pak přicházeli každý rok s nějakou novou technickou inovací. Válka samotná je však v rozletu zarazila, protože museli vyrábět hlavně pro válečné potřeby. Po válce ale došlo k bouřlivému rozvoji výroby automobilů. S tím ovšem přišla i velmi tvrdá konkurence. Václav Klement pochopil, že zvláště proti masivně dováženým americkým automobilům, nemá firma samotná šanci a z jeho iniciativy došlo v roce 1925 k fůzi mezi Škodovými závody a mladoboleslavskou automobilkou. Václav Klement se stal generálním radou a členem správní rady nového podniku, jehož tradice pokračuje úspěšně dodnes. Václav Laurin pak přijal místo technického ředitele.

Deset tisíc pro dělníky

Václav Laurin zemřel v roce 1930 a o rok později ve svých třiašedesáti letech se Václav Klement vzdal své funkce a odešel do důchodu. O sedm let později umírá.

A proč o něm píšeme právě v tomto časopise? Protože po celou dobu svého podnikání se dobře staral nejen o své zaměstnance, ale i své okolí. Podporoval všemožné organizace, spolky i nadace, z nichž některé sám založil a zapříčinil se o postavení několika vodních elektráren na Mladoboleslavsku, díky čemuž došlo k rychlé elektrifikaci celé oblasti.

„Téměř celé své jmění pak odkázal národním a dobročinným ústavům a korporacím. Univerzální dědičkou se stala Nadace manželů Václava a Antonie Klementových k podpoře chudých žáků a studentů. Nemalé sumy z dědictví připadly Klementovu sirotčinci, na podporu žáků a studentů z Velvar a boleslavskému chudobinci. Po 50 000 Kč se dostalo národním obranným jednotám (Národní jednotě severočeské, Národní jednotě pošumavské), Českému srdci, Svatoboru, Spolku českých žurnalistů, Spolku Komenský a menší obnosy věnoval dalším institucím a spolkům. S drobnými částkami pamatoval i na své splupracovníky. Jejich seznam uvádí celkem 55 jmen s celkovou sumou 10 000 Kč,“ shrnuje kniha Pivo, zbraně i tvarůžky.

klementVÁCLAV KLEMENT (1868–1938)
patří mezi zakladatele českého motocyklového a automobilového průmyslu, ale i sportu s nimi spojeného. Vypracoval se z knihkupeckého pomocníka na úspěšného průmyslníka. Vždy pracoval velmi tvrdě a patřil mezi české vlastence a nadšené budovatele samostatného Československa. Slavná je jeho závěť, ve které veškerý majetek odkázal nejen různým organizacím a nadacím, ale i dělníkům, kteří s ním pracovali.

Článek vyšel v časopise Umění darovat / léto 2015.

RUBRIKY: