Mecenáši českého národa: František Ladislav Rieger

O Františku Ladislavu Riegrovi se mluví hlavně jako o národním politikovi a jeho ženě Marii bývá přisuzován status jedné z prvních českých sufražetek. Manželé se však věnovali také mecenášství, jehož stopy jsou dodnes viditelnější víc než jejich odkaz politický.

František Ladislav Rieger se narodil v roce 1818. S dcerou Františka Palackého Marií se brali v roce 1853 a měli spolu tři děti. František Rieger je dodnes nejvíce připomínán coby politik, zakladatel Národní (staročeské) strany a také jako jeden z českých předáků během revolučního roku 1848, kdy se v Říšském sněmu snažil prosazovat liberální změny a také federalizaci habsburské monarchie. Jeho politická činnost byla sice rozsáhlá, ale s ohledem na podmínky, ve kterých probíhala, neměla příliš trvalé výsledky a na konci života jej „převálcovali“ politici nastupující generace, tedy mladočeši. Ovšem jeho odkaz, dá se říct aktivistický a filantropický, měl pro českou společnost a její budoucnost přínos mnohem hlubší.

Mecenáš divadla, muzea i výprav do Arábie

Riegrova neúnavná snaha stojí například za vznikem českého tisku. V roce 1860 se spolu se svým přítelem Josefem Macháčkem dostavili k audienci u císaře a prakticky si u něj vydupali povolení českého politického periodika. Tak vznikl první český politický deník Čas. Rieger však neúnavně bojoval dál a záhy byl povolen i deník Národní listy.

Vojtěch Náprstek přeměnil svůj rodný dům na České průmyslové museum. F. L. Rieger mu na exponáty poskytl a pomáhal shánět finanční prostředky.

Vojtěch Náprstek přeměnil svůj rodný dům na České průmyslové museum. F. L. Rieger mu na exponáty poskytl a pomáhal shánět finanční prostředky.

Pomáhal i se vznikem Náprstkova průmyslového muzea. Památná je schůzka českých vlastenců v Londýně ze dne 31. prosince 1862. Během londýnské světové výstavy se zde sešli na dýchánku s Vojtou Náprstkem významní Češi vedení právě Riegrem a domluvili se, že je třeba vzdělávat Čechy v informacích o vědě a technických novinkách. Rieger hned na dýchánku zorganizoval finanční sbírku na nákup učebních prostředků „… kteréž by mohly sloužiti za podklad přednášek populárních, směřujících k povznešení národního blahobytu“. Toho roku pak Náprstek změnil svůj rodný dům na České průmyslové museum, dnes Náprstkovo muzeum, které začal postupně vybavovat exponáty. František Rieger zanechal svou stopu i v dějinách Národního divadla. V roce 1862 coby předseda Sboru pro zřízení českého Národního divadla v Praze nechal postavit Prozatímní divadlo, na které sám přispíval. Další jeho mecenášská stopa vedla ke slavnému českému orientalistovi, etnografovi a objeviteli Aloisi Musilovi, jehož výpravy do arabského světa financoval a pomáhal mu shánět i další mecenáše a patrony pro jeho výpravy.

Vyučit ženy řemeslu a samostatnosti

Rodina Riegrova si toto všechno mohla dovolit. Žila z výnosů mlýna v Semilech, který Rieger zdědil po své rodině, a dalších statků a nemovitostí, o které se ale svědomitě staral natolik, že měl dostatek prostředků pro svou vlastní politickou a aktivistickou činnost a také pro různé mecenášské aktivity.

V úvodu jsme zmínili Riegrovu manželku Marii. Ta šla v podstatě ve stopách svého muže. Byla nejen aktivistkou, ale soustředila se i na filantropii. Zajímala se hlavně o osud žen. V šedesátých letech devatenáctého století například iniciovala a zorganizovala národní loterii ve prospěch třináctileté dcery Karla Havlíčka Borovského, která se po smrti otce ocitla bez prostředků. Vytvořila dokonce Sbor památky Havlíčkovi a v českém tisku (jehož existenci si – jak již víme – vydupal u císaře její manžel) pak burcovala uvědomělé Čechy, aby přispívali v této loterii na živobytí a věno pro Zdenku Havlíčkovou. Vybralo se nakonec 887 zlatých.

Marie Riegrová byla aktivní i ve Spolku sv. Ludmily, který podporoval vdovy a pro chudé ženy pořádal, dneska by se řeklo, že vzdělávací kurzy, v nichž se třeba učily drobným pracem, kterými měly šanci si přivydělat. Podobné kurzy se pořádaly i pro chudé dívky, které se v nich učily vybranému řemeslu. Snažila se tedy o to, aby byly ženy ekonomicky samostatné a mohly se o sebe postarat samy.

František Ladislav Rieger (1818–1903)
byl politik, zakladatel Národní strany, český vlastenec, organizátor společenského a politického života v Čechách. Mecenáš české kultury a vzdělávání. Aktivně se věnoval správě svých nemovitostí – mlýna i velkostatku. Část jeho výnosů věnoval na své mecenášské aktivity.

Marie Riegrová­‑Palacká (1833–1891)
se soustředila hlavně na pomoc nemajetným a vzdělávání chudých žen a dívek. Byla aktivní v ženských dobročinných spolcích. Výbor dam, který vedla, zřizoval a provozoval mateřské školy a jesle pro děti z nejchudších rodin. Pomáhala založit a shánět finanční prostředky pro šestnáct mateřských škol pro chudé děti. Část z nich zde dostávala i stravu a oblečení.

 

RUBRIKY: