Kdo dává úplně nejvíc

Jak rozhodnout, co je ten největší dobročinný dar? Jedná se o nejvyšší absolutní částku? Nebo jde o dar, který je v poměru k majetku největší? Jedná se o příspěvek, který byl nejlépe zhodnocen? Ať už se na otázku toho největšího daru podíváme z jakéhokoliv úhlu, některá jména se objevují opakovaně.

ilustrace_02

Je to jednoduché. V současné době jsou nejštědřejšími dárci tři nejbohatší lidé planety – Bill Gates, jeho manželka Melinda a Warren Buffett. Hlavním příjemcem jejich darů je Nadace Billa a Melindy Gatesových, která je současně největší transparentně vedenou soukromou nadací na světě. Skrze ni putují do vybraných organizací, mezi nimiž jsou Oxfordská univerzita, UNICEF či Světová zdravotnická organizace, každoročně stamiliony dolarů. Nadace se zaměřuje na několik tematických oblastí, jako jsou globální rozvoj a boj proti extrémní chudobě, celosvětové zdraví, zejména pak boj proti infekčním chorobám, a vzdělávání. Do roku 2017 bylo na tyto oblasti věnováno více než 21 miliard dolarů, což je částka, která nemá ve filantropii obdoby.

I největší samostatný dar jednotlivce byl určen této nadaci. Dárcem byl investor a svého času i nejbohatší člověk na světě, Warren Buffett, který už před lety vyslovil názor, že jeho děti by neměly zdědit z jeho bohatství příliš. Měly by podle něj zdědit právě tolik, aby měly dostatek, ale neměly pocit, že nemusejí nic dělat. Většinu svého majetku se proto rozhodl darovat na charitu. V roce 2006 pak jeho úmysl získal konkrétní tvar. Zavázal se věnovat 83 procent svého bohatství nadaci manželů Gatesových, a to darem 10 milionů akcií své společnosti Berkshire Hathaway – což v roce 2006 znamenalo zhruba 30 miliard dolarů, které jsou nadaci postupně spláceny.

Warren Buffett je jedním z nejhlasitějších, ale rozhodně ne jediným, zastáncem toho, aby se bohatí vzdali velké části svého majetku na dobročinné účely. Společně s Billem Gatesem proto inicioval v roce 2010 proslulou kampaň The Giving Pledge, tedy „Zavázání se k daru“, která má inspirovat i ostatní, aby svůj přebytek věnovali na charitu. Členové této iniciativy se morálně zavazují věnovat minimálně polovinu svého jmění. K této výzvě se záhy připojili mnozí další miliardáři, mezi nimi Elon Musk, Larry Ellison či Mark Zuckerberg. Už jen majetek, který přislíbilo prvních čtyřicet členů, byl vyčíslen na 125 miliard dolarů. Ovšem od té doby se počet členů rozrostl na 154 jednotlivců či rodin, a přislíbený majetek se tak vyšplhal na téměř 740 miliard dolarů. Ne nadarmo se Spojené státy pravidelně umisťují na prvním či druhém místě v žebříčku nejštědřejších států. Tento žebříček, sestavovaný každoročně na základě dotazníkového šetření ve více než 140 zemích, ukazuje i to, že štědrost nemá nic společného s celkovým bohatstvím.

Na prvním místě se se Spojenými státy v posledních letech střídá Myanmar, jedna z nejchudších zemí v jihovýchodní Asii, zatímco Čína, která disponuje jednou z největších ekonomik světa, se tradičně drží na posledním místě.

Kam se daruje
Filantropie podléhá trendům a celospolečenská situace často ovlivňuje, kam dary směřují. Zatímco před sedmi lety putovala nejvyšší částka do zdravotnictví, konkrétně deset miliard dolarů z nadace manželů Gatesových věnovaných na očkování v rozvojových zemích, v poslední době jsou už poněkolikáté příjemci těch nejštědřejších darů univerzity. Žebříček největších amerických filantropů, který každoročně sestavuje magazín The Chronicle of Philanthropy, vede pro rok 2016 Phil Knight, spoluzakladatel firmy Nike, a jeho žena Penny. Loni společně darovali 900 milionů dolarů, které byly rozděleny mezi univerzitu v Oregonu a Stanfordskou univerzitu. Jejich příspěvek ve výši půl miliardy dolarů na výstavbu výzkumného ústavu při univerzitě v Oregonu se stal i největším jednorázovým darem veřejné univerzitě nejen v roce 2016, ale v celé americké historii.

Manželé Howard a Lottie Marcusovi, kteří ve 30. letech utekli před nacisty do USA, věnovali veškerý svůj majetek, 400 milionů dolarů, Ben Gurionově univerzitě v Tel Avivu.

Manželé Howard a Lottie Marcusovi, kteří
ve 30. letech utekli před nacisty do USA,
věnovali veškerý svůj majetek, 400 milionů
dolarů, Ben Gurionově univerzitě v Tel Avivu.

Ovšem nejštědřejšími dárci loňského roku můžeme nazvat Howarda a Lottie Marcusovy, kteří charitě věnovali veškeré své životní úspory. Manželé, kteří ve 30. letech emigrovali z Německa do Spojených států, loni přispěli celým svým majetkem – tedy 400 milionů dolarů – izraelské univerzitě Ben Gurion na výzkum pouští a zásob vody.

Kromě univerzit peníze putují také na ochranu životního prostředí, zavádění přírodních rezervací, na lékařský výzkum (zejména výzkum rakoviny) a na podporu muzeí – loni k nim směřovalo nejvíc prostředků za posledních pět let. Zatímco celkový objem peněz věnovaných na charitu celosvětově roste, a to víc než jen o míru inflace, v Americe poklesl. Z deseti miliard v roce 2014 na téměř polovinu. „Důvodem tohoto poklesu není jen fakt, že v roce 2016 bylo relativně málo těch opravdu velkých darů z dědictví, ale v Americe byly prostředky směřovány na úplně jiné než charitativní účely, a to na prezidentské volby. Energie byla soustředěna do politiky a ne do filantropie, proto nebyli mnozí dárci tak aktivní,“ tvrdí Robert Kissane, předseda CSS Fundraising. Objem darů běžně reaguje na celospolečenskou situaci, největší propad přišel, dle očekávání, v roce 2008 ve spojitosti s celosvětovou ekonomickou krizí, ale i v dalších letech dobročinnost utrpěla kvůli nestabilní ekonomické situaci, kdy jednotliví dárci raději směřovali své finance jinam.

Velké dary vyvolávají velké otázky
Takto velké dary jsou mnohdy podrobovány ostré kritice. Přibývá superbohatých podnikatelů, kteří nepocházejí z rodin s dlouhou tradicí, ale vypracovali se od základu a rychle zbohatli, často na moderních technologiích. Tito noví filantropové nečekají na to, až svůj majetek jednou odkážou v závěti, ale jsou výrazně více nakloněni tomu darovat ještě za svého života. Tento příliv nového bohatství pak směřuje do různých nadací, které často vzbuzují otázky. Když v prosinci 2015 Mark Zuckerberg a jeho žena Priscilla Chan vyhlásili, že 99 procent ze svého podílu akcií Facebooku (v té době v hodnotě okolo 45 miliard dolarů) postupně věnují na charitu, vzbudilo to nejen nadšené ohlasy, ale i příval kritiky. Své jmění se totiž rozhodli vložit do Chan Zuckerberg Initiative, nově založené organizace, která má podporovat zdraví a vzdělávání, ale která je strukturovaná jako společnost s ručením omezením. Tato struktura jim, na rozdíl od nadace, umožní mít nad penězi větší moc, nejsou vázáni povinností ročně darovat alespoň 5 procent z hodnoty příspěvků a mohou z ní investovat i do politických či výdělečných projektů.

1. prosince 2015 založil zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg se svou ženou Priscillou Chan dobročinnou společnost s ručením omezeným Chan Zuckerberg Initiative. Dále se zavázali, že během života věnují 99 procent akcií Facebooku na dobročinnost.

1. prosince 2015 založil zakladatel
Facebooku Mark Zuckerberg se svou
ženou Priscillou Chan dobročinnou
společnost s ručením omezeným Chan
Zuckerberg Initiative. Dále se zavázali,
že během života věnují 99 procent
akcií Facebooku na dobročinnost.

V mnoha ohledech tedy tato iniciativa funguje spíše jako investiční nástroj výhodný i pro své zakladatele. Mluvilo se dokonce o vzniku „filantrokapitalismu“, kdy miliardáři směřují svůj majetek do organizací, které vypisují granty, ale zároveň i získávají finanční prostředky… a jejich hospodaření je často neprůhledné.

Podobná kritika se nevyhnula ani nadaci manželů Clintonových, jíž byla vytýkána netransparentnost, ani IKEA Foundation, kterou magazín The Economist odsoudil, že zatímco je nejbohatší evropskou nadací, je zároveň tou, která je nejmíň štědrá a její spravování je neprůhledné. V tomto případě ale negativní popularita přinesla změnu k lepšímu a IKEA Foundation rozšířila své aktivity, zpřehlednila je a zaměřila svou činnost k dětem a rodinám v rozvojových zemích.

Dalším důležitým problémem u velkých charitativních darů jsou i daňové úlevy. Pokud se čím dál tím víc nejbohatších lidí rozhodne své peníze věnovat na dobročinnost, jsou s tím spojené i znatelné slevy na daních a ve chvíli, kdy jde o desítky miliard, propad v příjmech z daní bude patrný i v celostátním měřítku. Bohatnou tak organizace, které nejsou spravovány žádnými volenými zástupci, a vládě mohou naopak chybět zdroje na financování například sociálních či vzdělávacích projektů. Navíc v období, kdy je velmi zřetelná propast mezi jedním procentem nejbohatších lidí a zbytkem populace, kdy nadace a neziskové organizace ztrácejí důvěru a nálada ve společnosti je napjatá, tyto dary vzbuzují i určité obavy, jaký je skutečně jejich celkový přínos.

NEJŠTDŘEJŠÍ ČEŠI
V Čechách se, podobně jako ve světě, drží trend, že největší dary směřují do vzdělávání. Jedni z nejbohatších Čechů, Petr Kellner či Zdeněk Bakala, jsou známí svými nadacemi, které poskytují stipendia českým studentům na zahraničních vysokých školách, bývalý šéf ČEZ Martin Roman prostřednictvím své nadace podporuje gymnázium PORG. Velké částky putují také do lékařského výzkumu, zejména na výzkum rakoviny, a do vědy obecně, kam své granty směřuje nadační fond Neuron. I firemní filantropie přestává cílit na líbivá témata pro konkrétní skupiny, ale přichází s komplexnějšími projekty. Mezi firmami už několik let figuruje jako nejštědřejší dárce energetický gigant ČEZ, jehož nadace se zasazuje zejména o rozvoj regionů. Nejen miliardáři, ale i čím dál tím víc podnikatelů a drobných dárců přispívá na charitu, a objem darů rok od roku roste. V loňském roce celková částka darovaná na dobročinné účely dosáhla v České republice téměř závratných 7 miliard korun, přičemž skoro 2 miliardy pocházely od individuálních dárců.

Článek vyšel v časopise Umění darovat / jaro 2017.

RUBRIKY: