Jak se rozhodnout k dobru

Existence efektivních altruistů a co to vlastně znamená, se dostává stále více do povědomí českých neziskovek i lidí ochotných pomoci. Čtenářka Umění darovat Veronika Portešová šla na objevování své cesty, jak pomáhat, systematicky. Popsala, jak cestou potkala efektivní altruismus.  

Zhruba před rokem a půl jsem brouzdala po internetu a hledala inspiraci a motivaci, proč pomáhat. Při této příležitosti jsem se seznámila s myšlenkou efektivního altruismu. Dozvěděla jsem se, že efektivní altruismus využívá data a analýzy ke zkoumání toho, jak ostatním pomoci co nejvíce. Altruismus, pomáhat druhým, tomu rozumím. Ale efektivní altruismus? Proč by se měla pomoc druhým nějakým způsobem měřit a porovnávat? A jakým způsobem by se to vlastně mělo dělat?

Na výše uvedené otázky mi odpovědi poskytla knížka Doing Good Better od Williama MacAskilla. Na světě se děje mnoho hrůz a objevuje se spousta problémů a není snadné, a možná dokonce ani možné věnovat se jim všem zároveň. Cílem efektivního altruismu (dále též „EA“) je proto ukázat člověku, jak může využít svůj omezený čas, energii a zdroje takovým způsobem, aby tím vytvořil co nejvíce možného dobra. Zaměřuje se přitom na tři kritéria: jak je problém důležitý, kolik je mu momentálně věnováno pozornosti a prostředků a zda existuje nějaký způsob, jak jej efektivně řešit.

Kniha Doing Good Better na tato kritéria navazuje a předkládá pět základních otázek, na které by každý altruista, který by chtěl být efektivní, měl hledat odpověď.

Jde o tyto otázky:

  1. Na kolik lidí bude mít má činnost dopad? Jak moc tato činnost dané lidi ovlivní? Na tuto otázku je podstatné odpovědět proto, že EA by měl v co největší míře snižovat utrpení či zvyšovat celkové dobro.
  1. Jedná se o tu nejlepší/ nejvhodnější činnost, kterou můžete vykonat? Různé aktivity se mohou v účinnosti ohromně lišit. Ta nejlepší intervence může mít mnohonásobně větší dopad než aktivita jiná, průměrná. Ukazuje se, že většina aktivit je zbytečných, ale ty nejlepší mají největší výsledky.
  1. Jaký rozdíl vytvoří konkrétně má činnost? Co se stane, když budu jednat zrovna já? Co se stane, když zrovna já jednat nebudu? Stane se něco stejně?
  1. Jakou mezní hodnotu projektu přinesu zrovna já? Zde se ukazuje prolnutí efektivního altruismu s ekonomií, která pracuje s mezními veličinami. I EA se ptá na to, jakou mezní hodnotu vytvoří další přidaná jednotka (rozuměj – má činnost). Pomůže nějakému skvělému projektu zrovna činnost, jíž bych do něj přispěla já?
  1. Jaká je pravděpodobnost, že projekt uspěje nebo zkrachuje? Jak velké dobro by tento úspěch mohl přinést? Jak špatný by byl neúspěch?

EA také upozorňuje na to, že přestože určité události jsou vysoce nepravděpodobné, mohou mít nepředvídatelně široký dopad, a proto je potřeba brát je v úvahu. Například stanu se premiérkou, a získám tak velký vliv na to, jaká bude budoucnost naší země. Nebo: stane se další nečekaná nehoda v jaderné elektrárně. Seznámila jsem se tedy se základními pěti otázkami EA. Kde se však uplatňují v praxi? Odpovědí na tuto otázku jsou různé iniciativy organizací propojených efektivním altruismem. Zmiňované organizace především hodnotí charity a propojují je s dárci (GiveWell, Charity Science…) pomáhají studentům či jakýmkoli jiným zájemcům s výběrem kariéry (80.000 Hours), a umožňují výzkum témat za účelem snižování existenciálních rizik (např. výzkum globálního oteplování, pravděpodobnosti jaderné války či umělé inteligence), zvyšování životních podmínek zvířat či rozvoje racionality lidí (LessWrong). Kromě výše uvedených organizací se podobným aktivitám věnují i další EA organizace. Pokud se k některé z nich nechci připojit, jak mohu být efektivně altruistická já? Existuje více možností. Mohu věnovat peníze, vědomosti nebo čas. Peníze mohu věnovat jedné z efektivních charit, o které se zmiňuje GiveWell. Mohu se také zavázat k tomu, že budu v průběhu svého života věnovat 10 procent svých příjmů nejvíce nákladově efektivním charitám (Giving What We Can). Svými znalostmi a vědomostmi mohu přispět výzkumu důležitých témat v rámci EA, dnes také díky Efektivní diplomce, projektu českého Spolku pro efektivní altruismus. A jak věnovat čas? Klasickým dobrovolnictvím v jedné z efektivních organizací, která hledá posily.

Pro hlubší studium efektivního altruismu můžete navštívit stránky:

 http://efektivni‑altruismus.cz/jak‑pomoci/

https://www.effectivealtruism.org/

The Effective Altruism FAQ

William Mac Askill
 Doing Good Better: How Effective Altruism Can Help You Make a Difference

Gildan Media Corporation, 2016

Vloni vyšla tato kniha vizionáře a spoluzakladatele světového hnutí efektivního altruismu, v níž vysvětluje, jak konat dobro co nejefektivněji a proč není dobré nechat do rozhodnutí, čemu či komu pomáhat, mluvit naše předsudky a emoce. MacAskill, třicetiletý filozof, vystudoval na univerzitách v Cambridgi i Oxfordu a principy co nejefektivnějšího dobra sepsal do této knihy. Pracuje s jednotkou nazvanou qaly, zkratkou složenou ze slov kvalita –
přizpůsobená životnost– počet let. S touto jednotkou je možné propočítat efektivitu pomoci. Jeden qaly je jeden rok života za stoprocentního zdraví. V knize dává příklad: rok paicenta s AIDS, který není na antiretrovirálních lécích, má hodnotu 0,5 qaly, rok stejného pacienta na lécích je 0,9 qaly. Rok nevidomého člověka má podle MacAskilla 0,4 qaly, rok vidoucího 1 qaly. Z propočtů v knize například vyplývá, že se více vyplatí vyléčit ze slepoty dvacetiletého člověka než podat léky čtyřicetiletému člověku trpícímu AIDS.

Peter Singer
The Most Good You Can Do: How Effective Altruism Is Changing Ideas About Living Ethically

Yale University Press, 2015

V USA je nazýván nejvlivnějším žijícím filozofem. Efektivní altruismus, jehož je otcem zakladatelem, je v jeho knize postaven na jednoduché myšlence, totiž že žít eticky znamená snažit se „dělat tolik dobra, kolik dokážeme“. Peter Singer (1946) je australský filozof rakouského původu a profesor bioetiky na Princetonské univerzitě a univerzitě v Melbourne. Napsal více než dvacet knih. Specializuje se na aplikovanou etiku a etické otázky ze sekulárního hlediska. Známá je jeho kniha z roku 1975 Animal Liberation, kterou se vyslovil za světové vegetariánství. Většina zastánců efektivního altruismu jsou na rozdíl od něj mileniálové. Slavný je jeho příklad: Jdete kolem jezera a vidíte tam topící se dítě. Sice si zničíte boty za 500 dolarů, ale cítíte morální povinnost dítě zachránit. Singer opáčí, proč tedy necítíte stejnou morální povinnost dát 500 dolarů na boj s celosvětovým hladem, což by, mimochodem, místo jednoho zachránilo životů nejméně deset?

Text: Veronika Portešová  Foto: Archiv Petera Singera a Williama Macaskilla

Článek byl publikován v podzimním čísle časopisu Umění darovat.

O efektivním altruismu mluví i další naše články:

Je to báječné, je to marné

Efektivní altruismus není jen pro utilitariány