Efektivita neziskových organizací: Lékaři bez hranic

Je nezisková organizace efektivní? Z mého pohledu je, pokud dobře naplňuje své poslání, svůj raison d’être. Tedy pokud úspěšně léčí lidi, zachraňuje týrané psy nebo usnadňuje seniorům terminální stadium jejich života. Nicméně následná přirozená reakce každého dárce obvykle je: To je sice fajn, ale kolik to celé stojí?

Tím se dostáváme do citlivé oblasti provozních nákladů neziskových organizací. Každá organizace, tedy i nezisková, je přirozeně má, nicméně u neziskové organizace se automaticky předpokládá, že budou pokud možno co nejmenší. Zde se každá organizace dostává mezi dva mlýnské kameny – z jedné strany je to tlak dárců a veřejnosti na minimalizaci nákladů a z druhé strany pak potřeba mít kvalitní profesionály, kteří dokážou realizovat projekty v obtížném prostředí. Abych byl konkrétní: potřebujete lidi, kteří jsou schopni vést projekt za miliony eur, udržet finanční kázeň a ná­sledně vše vyúčtovat. Lidi, kteří mluví dvěma a více jazyky nebo kteří zvládnou logistické výzvy jako třeba dopravit včas desítky tun zásob na potřebné a často velmi odlehlé místo. Pokud budu mluvit za Lékaře bez hranic, tak mohu říci, že jsme tuto otázku vyřešili už dávno přije­tím závazku, že minimálně 80 % všech našich prostředků musí být využito na vlastní poslání organizace a maxi­málně 20 % smí jít na podpůrné náklady. Tento závazek stále globálně dodržujeme. Pro lepší představu: v roce 2014 jsme z každé stokoruny použili 80 korun na přímou realizaci projektů, 14 korun na získávání dalších prostředků a 6 korun na administrativní náklady. Tento poměr transparentně komunikujeme a našim dárcům je znám.

Klíčových 14 %

Leckoho může zarazit 14 % použitých na získávání dalších darů – není to příliš? Tím se dostáváme do další oblasti, která činí srovnávání efektivity a podpůrných nákladů obtížnou. V případě humanitár­ní pomoci je nutné, aby byla skutečně nezávislá, neutrální a nestranná, jinak nemůže být účinná. A v Lékařích bez hranic věříme, že klíčovou podmínkou takové nezávislosti je nezávislost finanční (pokud organizace působí uprostřed ozbrojeného konfliktu, kde musí získat uznání od všech bojujících stran, tak jako jedna z prvních otázek při vyjedná­vání padne: A kdo vás platí?).

V roce 2014 pocházelo z instituci­onálních zdrojů (tedy od vlád) jen 9 % našich příjmů, 89 % jich bylo od soukro­mých dárců. Získávat takto ohromné prostředky je samozřejmě nákladné a ukazuje to důležitou skutečnost: nezávislost má svoji cenu! Vyžaduje to však od dárců pochopení a ztotožnění se s hodnotami organizace.

Existují nějaké mechanismy, jak si může nezisková organizace hlídat efek­tivitu? Existují a jsou hned dva – vnitřní a vnější. Z vnitřního pohledu je možné se inspirovat v komerčním prostředí a používat celou řadu indikátorů. V Lékařích bez hranic pravidelně sledujeme míru návratnosti každé koruny, kterou použijeme pro získání dalších darů, sledujeme efektivitu náboru nových spolupracovníků – kolik peněz nás stojí jeden nový spolupracovník nebo kolik odjezdů na misi připadá na jeden úvazek v kanceláři. Pečlivě také hlídáme, aby naše náklady v ústředí a podpůrných kancelářích nikdy nerostly rychleji než naše náklady na misích – tedy tam, kde děláme naši vlastní práci. Klíčovým vnějším faktorem je pak tlak našich dárců.

Každá nezisková organizace si musí vážit aktivních dárců. Těch, kteří se pečlivě rozhodují, než se organizaci rozhodnou podpořit, a nereagují jen na kupříkladu náhodné oslovení na ulici. Dárců, kteří prostudují výroční zprávu a neváhají se zeptat na jednotlivé náklady a aktivity. Podpora a kultivace těchto lidí by měla být společným cílem všech neziskových organizací.

Pavel Gruber (1973)
je ředitelem české pobočky mezinárodní organizace Lékaři bez hranic.
Pomoci druhým se poprvé výrazněji věnoval v devadesátých letech, kdy působil v Bosně. Po vystudování Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity však zamířil do komerční sféry. K humanitární činnosti se vrátil v roce 2006. Od roku 2011 je pak zaměstnancem Lékařů bez hranic a věnuje se náboru nových dobrovolníků, získáváni finančních prostředků a zvyšovaní povědomí o humanitárních krizích prostřednictvím médií a různých veřejných aktivit.

 

RUBRIKY: