Broumovsko jede!

Ještě dlouho po válce to byla zapomenutá výspa republiky naplněná nenávistmi, nelidskostmi, touhami po odplatě i agresivitou mocných. Broumovsko. Dnes je to kraj zvláštní sounáležitosti a tolerance, kde umění darovat není jen frází pro daňová přiznání.

Na Broumovsko přijíždíme z netradičního směru, od Ostravy. Nejkratší cesta z ještě stále tepajícího ocelového srdce republiky sem vede přes polské Kladsko, což je trochu zpětný chod v čase a turista tu propadá pocitům, že druhá světová válka skončila před měsícem. Podobně ubíjející dojmy mohl mít návštěvník v devadesátých letech i na Broumovsku. Poslední desetiletí se tam ale přece jen žije podle optimističtějšího scénáře. Vidět to je hned po překročení česko‐polské státní hranice v Šonově, kde na vývěsce visí plakát zvoucí na koncert Mariána Vargy v hospůdce Standy Pitaše. Když se na vstupném vybere více, než je potřeba na honorář, pan Pitaš pošle přebytek na charitu. Další plakát zve do místního chrámu sv. Markéty na festival vážné hudby Za poklady Broumovska.

Majitel textilní továrny Veba Josef Novák patří k tvrdému jádru broumovských podnikatelů, kteří svůj region zvelebují.

Majitel textilní továrny Veba Josef Novák patří k tvrdému jádru broumovských podnikatelů, kteří svůj region zvelebují.

Jizvy a vykřičníky
Festival Za poklady Broumovska dali dohromady podnikatelé z broumovského výběžku s cílem zachránit jedinečný soubor kostelů z prvé půlky 18. století.

„Zdejší barokní kostely jsou hodně zanedbané. Bývaly to civilizační majáky, teď jsou to jizvy a vykřičníky, na což chce festival upozornit i daleko za hranice Broumovska,“ vypráví Josef Novák, majitel textilních závodů Veba v Broumově.

Novák patří k hlavním sponzorům koncertů za účasti předních umělců. Nejde totiž o spásu pouhého „vesnického baroka“, nýbrž o záchranu architektonických skvostů Kiliána Ignáce Dientzenhofera a jeho otce Kryštofa, což jsou mimo jiné stavitelé proslulého Mikulášského chrámu na Malé Straně v Praze.

Dientzenhoferové ve službách benediktinských opatů v Broumově vystavěli kostely například v Šonově, Hejtmánkovicích, Otovicích, Ruprechticích, Zdoňově, Martínkovicích a Božanově.

Ještě kolem roku 2006 se zdálo, že většina staveb už čeká jen na poslední pomazání. Chrámy trpěly devastací od konce války. V krajině dosídlené převážně bezbožnými zlatokopy přestal být zájem o velkolepé barokní modlitebny. Výmluvný nástup doby ateistické ilustruje i příběh právě odtud ze Šonova, ze srpna 1945. Jednu noc na faru vnikla rabující skupina vedená místním řezníkem a zavraždila dva benediktinské mnichy. V době socialismu pak kostely zůstávaly většinou zamčené, fasády jim opadávaly jak podzimní listí a časem začalo zatékat do krovů. Další ránu utržily po roce 1989, když vetchými vraty začaly přicházet zlodějské hordy.

Jak se shání miliony
„Festival Za poklady Broumovska je mementem, desítky milionů na opravy kostelů ale nevydělá. Teď je důležité sehnat peníze na komplexní renovace. Jedním ze zdrojů snad budou i Norské fondy,“ věří továrník Novák.

Norský finanční mechanismus ovšem neposkytuje peníze bezhlavě a každou dotaci podmiňuje projektem, na kterém se výrazně podílí místní donátor.

„A to si může dovolit Veba. Pro ostatní podnikatele v regionu je to nemožné,“ uvědomuje si Novák, největší zaměstnavatel v regionu. Proto vstoupil do ambiciózního projektu Pro život kostelů Broumovska, jemuž věnoval milion korun. Norské fondy by měly přidat dalších 12 milionů a do Vánoc roku 2015 se hned tři Dienzenhoferovy chrámy (Heřmánkovice, Ruprechtice a Vižňov) mají dočkat alespoň oprav krovů, střešních krytin, pláště i portálů.

Továrník Josef Novák je rovněž mecenášem broumovského sportu. Podporuje také hasiče, kterým koupil novou stříkačku a zásadní částkou přispěl na publikaci sběratele archiválií Petra Bergmanna Broumovsko na historických zobrazeních. Řetězec, který Novák podporou knihy nastartoval, je ojedinělý, neboť Bergmann je vyhlášeným propagátorem nové formy směnného obchodu. Knihy směňuje za dřevo nebo med, přičemž včelaři publikace dále vyměňují.

Pražské inspirace
Když sedíme u kávy ve dvoře broumovského benediktinského kláštera, jehož efektní barokní tvář je opět dílem Kiliána I. Dientzenhofera, uvědomíme si, že toto jméno je na Broumovsku takřka všudypřítomné. Ostatně i zdejší kavárna se nazývá podle barokního umělce. Vztah zadavatele stavby, břevnovsko‐broumovského opata Otmara Zinka, k architektu Kiliánu Ignácovi byl prý ale direktivní.

Dientzenhofer nejen stavěl, opatovi musel dělat i dodavatele lahůdek. Jedna dochovaná objednávka říká, že stavitel jednou vezl do Broumova ústřice, moskevského lososa, parmezán a holandský sýr z krámu pražského italského lahůdkáře Gialdiho.

Z Prahy přišel do Broumova v roce 1998 i Jan Školník, majitel zdejší továrny Hobra a předseda správní rady Agentury pro rozvoj Broumovska, která je hlavním hybatelem nadační kultury v regionu. Školník říká, že si nepamatuje konkrétní zlomový bod, kdy se z podnikatele stal i dobrodinec.

„Vyvíjelo se to postupně,“ míní Školník, který našel Broumov ve fázi chátrajícího ospalého hnízda. Ovšem už tehdy tu žili lidé, kteří toužili po probuzení. „Sympatické mi bylo sdružení Tuž se, Broumovsko, které jsem začal podporovat,“ vzpomíná podnikatel.

Podnikatel Jan Školník přišel do Broumova v 90. letech. Koupil fabriku, rozjel podnikání a s manželkou založili Agenturu pro rozvoj Broumovska.

Podnikatel Jan Školník přišel do Broumova v 90. letech. Koupil fabriku, rozjel podnikání a s manželkou založili Agenturu pro rozvoj Broumovska.

248 milionů pro klášter
V roce 2004 Jan Školník založil zmiňované občanské sdružení, Agenturu pro rozvoj Broumovska.

„Zpočátku jen s cílem provozovat turistické webové stránky Broumovsko. cz. Když už ale vzniklo sdružení, měl jsem pocit, že toho musím dělat více. A pak se to nabalovalo,“ líčí podnikatel.

Dosavadním vrcholem nabalování je titul Ernst & Young Společensky prospěšný podnikatel roku 2013, který Školník dostal právě za činnost Agentury pro rozvoj Broumovska.

Vylíčení všech aktivit sdružení není na tomto prostoru možné, zmiňme alespoň majstrštyk z loňska: agentuře se podařilo získat 248 milionů z EU pro zdejší Benediktinské opatství svatého Václava. Peníze umožní obnovit přibližně jednu pětinu kláštera a zahradu. S obnovou zdevastovaného opatství se sice začalo záhy po roce 1989, ve srovnání se stávající dotací se ale opravovala z almužen.

„Dobře je tam, kde spolu mluví farář, doktor, učitel a starosta,“ říká Jan Školník. Základnou pro podobná setkání se v Broumově stal Podnikatelský klub Broumovska, který Školník založil s již citovaným továrníkem Josefem Novákem. Přidal se například Zbyněk Záliš, jehož firma Z‐Trade byla loni ověnčena cenou Via Bona. Záliš dává Agentuře pro rozvoj Broumovska 100 tisíc korun ročně a je rovněž hlavním sponzorem hudebních festivalů Broumovská kytara a Bigboš Křinice.

„V Podnikatelském klubu jsme začínali čtyři, teď je nás už dvacet,“ počítá Záliš. Mimo jiné majitelé firmy Cedima z Meziměstí a broumovských společností Lutoma a Dřevoterm, přičemž právě tyto tři firmy podporují i další z projektů Agentury pro regionální rozvoj: Máme rádi Broumovsko.

Ráj to tady není
Program Máme rádi Broumovsko podporuje zdánlivé maličkosti především při práci s dětmi. Deset tisíc korun třeba loni putovalo do turistického kroužku Základní školy v Meziměstí. Ne každá rodina má totiž na drahé jízdné a vstupy do památek. „Díky grantu jsme loni vyrazili do Dvora Králové a odtud pěšky do Kuksu,“ líčí meziměstská učitelka Jaroslava Chaloupková.

Podnikatelský klub funguje i jako poradna. „Vzpomínám si na jednu z prvních návštěv. Monika Menčíková ze Šonova si chtěla založit biofarmu, ale nevěděla, jak na to. Pro začátek jsme jí půjčili traktor,“ vypráví Školník. Dnes v kopcích nad Šonovem běhá 400 ovcí a tamní ovčí sýr získal řadu ocenění. „Na farmě pořádáme i biosemináře pro děti ze škol a zemědělských učilišť,“ říká Menčíková. Od půjčeného traktoru se zde dospělo až k výchově budoucích biozemědělců.

Benediktinský klášter postavil význačný stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer, stejně jako další barokní kostely v přilehlých vesnicích. Jeho dílem je také chrám svatého Mikuláše na Malé Straně.

Benediktinský klášter postavil význačný stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer, stejně jako další barokní kostely v přilehlých vesnicích. Jeho dílem je také chrám svatého Mikuláše na Malé Straně.

POLOZAPOMENUTÝ KRAJ Broumovsko leží v severovýchodních Čechách, u hranic s Polskem. Srdcem je město Broumov (německy Braunau) vzdálené cca 35 km od Náchoda. Pohraniční kraj poznamenal odsun německých obyvatel, před 2. světovou válkou žilo v Broumově více než 10 tisíc obyvatel, nyní je to necelých 8 tisíc. Dominantou Broumova je benediktinský klášter z počátku 18. století, jež je dílem stavitele Kiliána I. Dientzenhofera, v sousedních obcích stojí další barokní kostely od tohoto autora. V posledních letech se Broumovsko vzmáhá zejména díky aktivitě místních podnikatelů.

Článek vyšel v časopise Umění darovat / léto 2014.

RUBRIKY: ,