Breslerův efektivní altruismus

Charlie Bresler přistupuje k filantropii velmi prakticky a rád vidí konkrétní výsledky. Jako výkonný ředitel organizace The Life You Can Save se zaměřuje především na problém extrémní chudoby a propaguje efektivní altruismus. V našem rozhovoru jsme mluvili o tom, jak si jej představuje a proč zvolil právě tuto cestu.

Studoval jste historii, máte doktorát z psychologie, založil jste kliniku stre­sových poruch a byl jste i ředitelem obchodu s oblečením. Jak jste se vlastně přes to všechno dostal k filantropii?

Začínal jsem jako politický aktivista, když mi bylo mezi devatenácti a šest­advaceti lety, ovšem pak jsem ztratil důvěru ve vývoj hnutí, jež by zajistilo udržitelný vývoj, který by zohledňoval nerovnováhu bohatství ve světě nebo i jen ve Spojených státech. Poté jsem se věnoval množství věcí, které neměly nic společného s nerovnováhou bohatství nebo politickou či sociální změnou. Ale v roce 2008, po svých 58. narozeninách, jsem se rozhodl, že se musím vrátit ke své největší vášni – pomoci těm nejchudším. A tak jsem odešel ze světa byznysu, složil jsem předsednictví ve velké soukromé společnosti a hledal jsem tu nejlepší cestu, jak pomoci. Četl jsem tehdy dílo Petera Singera (australský filozof, zakladatel organizace The Life You Can Save, pozn. aut.) a napsal jsem mu e-­mail. No, a od té doby se filantropii věnuji naplno.

Co považujete za nejaktuálnější problém, kterému je potřeba se věnovat? Je to právě extrémní chudoba?

Vlastně ano. Tedy, myslím si, že největší problém světa je hrozba ekologické katastrofy. A hned poté jaderné zbraně. Ovšem nevím, jak se postavit k těmto problémům tak, abych měl pocit, že můžu něco změnit. Na boji proti extrém ní chudobě mi přijde tak přitažlivé to, že můžeme zachraňovat životy a zmenšovat utrpení právě teď. A to i když tu není žádný projekt dlouhodobě udržitelného vývoje, který by se zabýval důvody ne rovnoměrného rozdělení bohatství, což by samozřejmě bylo ideální.

Pomoci těm nejchudším se věnuje i organizace The Life You Can Saveve které jste výkonný ředitel. Proč jste si vybral právě ji?

Měl jsem prostě rád jejího zakladatele Petera Singera. Četl jsem jeho knihy a – ač se nepovažuji za utilitaristu – jeho logika mi přišla lákavá. Měl jsem pocit, že jeho pověst by mohla zrychlit růst organizace a moje obchodní zkušenosti a počáteční kapitál by mohly být k užitku také. Navíc jsem možnost spolupráce s Peterem bral jako mimořádnou poctu.

Co je hlavním cílem vaší organizace?

Považujeme se především za vzdělávací charitu. Jen málo lidí si skutečně zjišťuje, kam posílá své peníze. My se snažíme předávat informace co nejširšímu publi­ku; chceme, aby lidé pochopili, že jejich štědrost může mít daleko větší dopad, když si zvolí vysoce efektivní charitativ­ní organizace – takové, které pomáhají těm nejchudším s rozmyslem a na základě důkazů a průzkumů. Myslím si, že TLYCS hraje důležitou roli v postupné změně přístupu k dobročinnosti, a dou­fám, že za patnáct let uvidíme celkovou revoluci v tom, jak lidé smýšlejí a mluví o tom, co to znamená darovat na charitu.

Jaký je rozdíl mezi vaším projektem a ostatními charitativními organizace mi? Čím se lišíte?

TLYCS je taková meta‑­charita, což znamená, že nepůsobíme přímo na místě, ale vydáváme seznam nejlepších světových charitativních organizací zabývajících se pomocí těm nejchudším a pomáháme je propojit s dárci. Přímo spolupracujeme se šestnácti vybranými partnerskými organizacemi, které provádějí výzkumy a vel­mi efektivně pracují na tom, aby zlepšily životy těch nejchudších. Takže se lišíme od většiny charit šíří záběru naší pomoci a podporou konkrétních organizací.

Proč jste se rozhodli pro tento „meta­-způsob“? Nebylo by lepší rovnou založit takovou organizaci, která efektivně pomáhá přesně podle vašich standardů?

Kvalitní organizace tu jsou, ale pro potenciální dárce může být i jen prostý počet možností, kam darovat, zahlcující. Snažíme se jim to usnadnit a neustále hledáme kreativní způsoby, jak co nejlépe předat výsledky práce a výzkumu našich charit a jak masově rozšířit myšlenky efektivní filantropie. Jsou tu i další podobné organizace, jako je třeba Giving What We Can – ty ale pracují intenzivněji a nesnaží se o masový marketing tak jako my. Naše velká výhoda je, že mezi našimi zaměst­nanci jsou lidé, kteří jsou na neziskový sektor netypicky zkušení a silně oriento­vaní na byznys. Za pouhé dva roky stoupl provoz na našich stránkách osmkrát. A s větší podporou budeme moci dosáhnout k výrazně více lidem se stále lepším obsahem. Nedávno jsme spustili novou sekci na našich stránkách, kde mohou dárci prozkoumat řadu humanitárních témat a najít zde vysoce efektivní ověřené charity, které pracují v oblasti, která je zajímá. Věříme, že tím můžeme nadchnout mnoho nových dárců – lidí, kteří se mohou zajímat o prevenci HIV/AIDS nebo o ženské otázky – kteří by jinak tu pravou charitu neměli šanci najít.

Mluvil jste o šestnácti prověřených organizacích, které podporujete. Jak rozhodujete o tom, které charity si zaslouží vaše doporučení?

Nejsme primárně organizace pro hodnocení charit. Využíváme práci expertů, jako jsou GiveWell, kteří provádějí rozsáhlé srovnávání a hodnocení dobročinných organizací, k tomu, abychom si zodpovědně vybrali. A všem šestnácti bychom bez váhání sami přispěli.

Přejděme k tzv. efektivnímu altruismu, který propagujete – co to vlastně je?

Je to hnutí, které propaguje použití rozumu a výzkumů, aby se optimalizovaly způsoby, jakými můžeme zlepšovat svět. Efektivní altruismus se liší od toho tradičního tím, že se zaměřuje na to, jak zachránit co největší množství životů s penězi, které máme k dispozici. Pro některé z nás, mě nevyjímaje, je to velmi odlišný způsob přemýšlení o charitě. Proto se snažíme mít pro dárce všechna data a čísla dostupná skrze interaktivní nástroje, které jim ukážou potenciální efekt jejich daru. Nedávno jsme spustili Kalkulačku dopadu – zadáte do ní částku vašeho daru a počítadlo vám ukáže, co váš dar může pomoci koupit pro chudé po celém světě skrze každou z našich šestnácti charit. Také máme interaktivní Darovací kalkulačku, která uživateli ukáže, kolik může pohodlně darovat na základě částky, kterou zadá jako svůj zdanitelný příjem.

Snažíte se především informovat a pomáhat dárcům, aby jejich příspěvky byly využity co nejúčinněji. Dokázal byste poradit i samotným organizacím, jak zvýšit jejich efektivitu?

Myslím si, že je obecně kladen příliš velký důraz na režijní náklady a zanedbává se skutečný efekt. Má rada je, aby se i ostatní organizace více zaměřily právě na efekt a aby si velmi dobře zanalyzovaly a pohlídaly, jaký účinek jejich peníze vlastně mají. Věřím, že například u nás každý dolar, který lidé darují přímo TLYCS, dokážeme zhodnotit na tři až čtyři dolary pro námi doporučené charity, čímž tvoříme pro dárce velký pákový efekt.

Jedna z organizací, jež si vysloužily doporučení TLYCS, je Oxfam, která se snaží zajistit přístup k pitné vodě i v těch nejodlehlejších oblastech.

Jedna z organizací, jež si vysloužily doporučení TLYCS, je Oxfam, která se snaží zajistit přístup k pitné vodě i v těch nejodlehlejších oblastech.

V TLYCS usilujete o to dávat potřeb­ným, co ale práce pro TLYCS dává vám?

Rád říkávám, že moje práce na mě působí tak, jako by ten život, který zachraňuju, byl můj vlastní. Pracovat na tom, aby se snížilo utrpení a zachraňovaly životy, je veliká čest. Většinu svého života jsem se zaměřoval pouze na své dvě krásné děti, svou úžasnou ženu a na svůj vlastní blahobyt. Teď jsem našel práci, která je skutečně smysluplná i nad rámec zajištění vlastní rodiny. Pořád moc rád trávím čas se svými dětmi a svou ženou, rád chodím na túry, jsem rád v přírodě, ale nechtěl bych strávit veškerý čas těmito činnost mi, aniž bych něco dělal pro druhé.

Jaké jsou vaše plány na další roky?

Během příštích několika let plánujeme rozšířit počet lidí, kterým dokážeme zprostředkovat čím dál smysluplnější obsah, plánujeme lepší webové stránky a lepší aplikace. Chceme dát lidem osobnější zpětnou vazbu ohledně účinnosti jejich darů, a tím je motivovat, aby dávali víc a efektivněji. Také chceme, aby mohli lidé sdílet svojí aktivitu se svými přáteli a známými. A v neposlední řadě chceme, aby lidé – místo toho, aby jen pasivně přijímali naše doporučení – byli sami schopni mezi sebou jednoduše mluvit o tom, co považují za příležitost k darování a co pro ně jsou činnosti, které obohacují ostatní. Popravdě, moje návštěva v České republice loni v září mě vedla k tomu, že o tom posledním bodu přemýšlím čím dál víc. Jedna část mého plánu je proto návrat do České republiky, abych se naučil něco dalšího od skvělých lidí, které jsem zde potkal.

2-breslerCharlie Bresler
Dlouho se pohyboval v akademickém prostředí. Nejprve vystudoval historii na New York University. V té době také aktivně vystupoval proti válce ve Vietnamu. Magisterský titul získal v oboru sociální studia a učitelství na Harvardu a studium završil v roce 1984 doktorátem z klinické psychologie na Clarkově univerzitě. Poté sedm let vyučoval behaviorální medicínu na Kalifornské vysoké škole odborné psychologie a založil při ní kliniku úzkostných a stresových poruch. Poté změnil obor a na popud svého přítele z dětství odešel v roce 1993 do společnosti Men’s Warehouse, která se zabývá prodejem pánského oblečení. Zde ho čekala strmá kariéra; připravoval tréninkové programy, vedl personální oddělení a marketing a nakonec se stal generálním ředitelem. V roce 2008 však svou funkci opustil a zůstal ve firmě pouze coby poradce. O tři roky později se přidal k australskému filosofovi Peteru Singerovi a vydatnou finanční podporou mu pomohl vybudovat organizaci The Life You Can Save. Dnes v ní je výkonným ředitelem a práci pro organizaci se věnuje naplno. Žije ve Washingtonu se svou ženou Dianou a má dvě děti.

 

RUBRIKY: